VRTĚTI ŽIVOTEM
Dnes jsem si našla čas na článek, který by měl lidem přiblížit a vysvětlit, kolik věcí nás ovlivňuje v našich životech a jaké vlivy (tendence) utvářejí náš osud, naši osobnost a vůbec podstatu našich problémů. Žijeme v době, kdy se jakýmsi sportem stala honba za rychlým osvícením (koupením si zasvěcení) a poněkud se zapomíná na to, že podstatou osvícení je vyřešení si SKRZE ZKUŠENOSTI A JEJICH POCHOPENÍ všech aspektů existence i neexistence. Čili ani zakoupení tisíce zasvěcení člověka neposune ani o píď, pokud na sobě nehodlá tvrdě pracovat. Nu a do takové práce patří i zpracování si všech tendencí. Existují tendence (vlivy) jež musíme prožít, jsou tu však i takové, které je třeba v pokoře přijmout a tím se jejich vliv rozpustí. Další vlivy ztrácejí na síle, když jim dáme smysl a směr, případně je transformujeme svým způsobem života. Jsem si jistá, že tento článek neobsáhne všechno a i přesto bude na mnoho stránek a na dlouhé chvíle, které strávíte přemýšlením nad spojitostí se svým životem. Budiž vám tedy alespoň částečným průvodcem na cestě životem.
Pokusím se vlivy seřadit tak, jak přichází v rámci času. I to berte jen jako lehkou snahu dát systém něčemu, co je tak složité, že to systém nemá a nepotřebuje 🙂 Také pamatujte, a to především, že SE VŠÍM SE DÁ NĚJAK PRACOVAT, NĚCO DĚLAT. Vše jde vyléčit, zharmonizovat, zneutralizovat, ovládnout………..Neklesejte tedy na mysli při čtení článku, ať už se uvidíte jako „oběť“, nebo „viník“.
A ještě maličkost si musíme uvědomit. Jsou okamžiky, jež se prostě stát měly. Měl se porod zvrtnout, měl vás partner opustit, mělo zemřít dítě……….to jsou tzv.karmické(osudové) uzly, s nimiž jste před zrozením souhlasili. Jsou to body, které vás mají někam posunout a jimž se nelze žádným způsobem vyhnout. Proto je tak nutné, abychom díky astrologii a numerologii pochopili kdo jsme a co se po nás chce. Lépe se tak orientujeme v životě a jeho výzvách.
MINULÉ ŽIVOTY Už Ježíšovi učedníci věděli, že si člověk přináší zátěže z minulých životů. Důkazem je 9 kapitola JANa a to hned od začátku. „Když procházel kolem, viděl člověka od narození slepého a jeho učedníci se ho ptali : Rabbi, kdo hřešil, ten člověk ,nebo jeho rodiče, že se narodil slepý? „ Ježíš žákům vysvětluje, že v tomto případě nejde o zátěž ani toho člověka (tedy jeho duše z minulých životů) ani zátěž rodičů (ještě si probereme),ale jde o to, že tento člověk na sebe vzal tíhu postižení, aby na něm mohl Ježíš ukázat velké skutky uzdravení, jako důkaz síly a přítomnosti Boha. Ano, každý z nás si nese svůj outěžek z předchozích inkarnací. Říkáme tomu KARMA, ale ne vždy jde o následek našeho špatného chování v minulých životech. Určité zátěže vznikají z toho, že jsme neudělali to co jsme měli, nebo jsme byli obětí. Tak, či tak, jsme utvářeni tím, co sebou přináší duše z předchozích životů a že jich mohlo být! I desítky tisíc. Naše duše se neustále inkarnuje a to nejen zde na planetě, kde už zaniklo mnoho civilizací (po mnoha ani nenajdeme stopy, jak je pokryl prach času) ale také v jiných úrovních, dimenzích a planetách. Přenášíme si sem minulé vztahy a pocity,které jsme cítili v kontaktu s různými lidmi. Přenášíme si vinu, ale i pocity oběti. Po více jak dvaceti letech praxe si dovolím tvrdit, že i přes tento nezpochybnitelný fakt není nutné, abychom podstupovali velmi nebezpečné regrese a neustále se tak nořili do bahna minulosti. Vzpomínky na minulost máme úmyslně zavřené. Chrání naši psychiku. Těžko se žije s partnerem, když si plně prožijete vzpomínku na to, že byl vaším otcem, který vás ještě navíc sexuálně zneužíval. A i při sebelepším terapeutickém vedení je téměř nemožné, tento obraz a opětovnou vzpomínku vymazat a žít normálním sexuálním životem. Už se nikdy na svého partnera nepodíváte jen jako na partnera. A takhle bych mohla pokračovat i nadále. Pokud se ovšem otevře vzpomínka spontánně je to něco jiného. Duše ví a vesmír také, že jste zralí na řešení, bez následků. Jsme zrozeni tady a teď právě proto, abychom TADY A TEĎ žili a věci řešili na vědomé úrovni. Obdrželi jsme k tomu tolik nástrojů ! To co nyní napíšu, by mělo být závěrem mého článku. Cítím však velké puzení vložit ta slova i právě na toto místo. Jsme tu proto, abychom žili jak nejlépe umíme. Snažme se žít v lásce a ohleduplnosti k ostatním, k okolnímu světu. To úplně stačí. Hrejme hru s rozdanými kartami a nevztekejme se, když nám v této hře někdo figurku vrátí zpět na start. Je to jenom hra. Vesmír je kdykoliv připraven začít znovu………..my můžeme také.
OPLODNĚNÍ Málo kdo ví, že obrovským problémem může být okamžik,ale i důvod oplodnění. Tento akt by měl být vědomý (žádný alkohol a drogy) a s vědomím, že jsme připraveni přijmout novou duši. Je-li například žena sexuálním objektem muže, nemá-li plně rozvinuté vědomí o své ženskosti, pak nemůže porodit ani vědomé dítě. Přivede na svět buď omezeného muže, který bude mít opět ženy jen za nástroj uspokojení svého libida, nebo ženu, jenž bude ponižována a zneužívána muži. Je tak zásadní, s jakou energií oba rodiče plodí dítě ! Velmi těžkými jsou samozřejmě takové situace, jako je znásilnění, nebo umělé oplodnění (to má doslova likvidační vliv na celé lidstvo) O smilstvu ani nemluvím. Až mě mráz přechází. Za co bych fackovala, jsou rady doktorů (pokud je tak můžeme v tomto případě nazvat) ve smyslu : No, jestli vám můžeme poradit, k tomu postiženému dítěti si honem pořiďte druhé, ono ho potáhne……(znám za těch dvacet let mnoho případů, kdy byly pak obě děti postižené. Samozřejmě! ). Tak a teď máte dva měsíce na to, abyste otěhotněla. Udělejte pro to maximum! Jinak už dítě nebudete mít………..
OKAMŽIK ZJIŠTĚNÍ TĚHOTENSTVÍ
Ta chvíle, kdy žena zjistí, že je těhotná, je také velmi zlomová. Je-li žena šťastná, je to největší poklad pro duši dítěte a jeho duševně-duchovní vývoj v budoucnosti.
Propadá-li však matka zoufalosti, strachu , případně zvažuje potrat, dochází k neskutečně destruktivním změnám ve vědomí plodu i matky ! A ačkoliv pak matka rozhodne jinak a dítě
si nechá, následky už existují. Nejčastěji poznáte, že matka zvažovala potrat, když je váš vztah
s ní prázdný, nalomený. Možná jste celé dětství přemýšleli a pátrali, jestli náhodou nejste adoptovaní. Cítíte, že ať děláte co děláte, díra mezi vámi a matkou zeje velká a hluboká.
Součástí toho je, že se dítěti nedostává rodové lásky. O to děsivější je, když si to ženy neuvědomují. Často slyším : „ale já se o dítě starala, umývala ho, utírala mu zadeček, vydělávala peníze na oblečení a hračky…….“ Bohužel, to vůbec nic neznamená ! Linie energie byla doslova přervána a dítě dostává jen na povrchu. Vyživovací „šňůra“ lásky bohužel nedodává živiny nejzásadnější. Takové dítě má po celý život problémy psychického původu. Objevují se problémy se ženami, hlavně s těmi, které nám nějak „usilují o život“ tedy
s autoritativními mrchami, dominantními ženami, ženami jež samy nedostaly lásku. Reakce na takové ženy nese prvky úzkosti, strachu, paralýzy – člověk se neumí bránit. Případně se časem naučí bránit sám sebe, ale pak následuje třas po celém těle, podlamování noh, pocit viny atd. Zkrátka, celý život čekáme, kdy zas bude nějaká žena v pozici rozhodování o našem bytí,
či nebytí. Z toho se může časem vyvinout těžká úzkostná porucha. Žije-li někdo s neustálým podvědomým napětím a očekáváním smrti, vždy ho to poznamená………
Další vliv přichází od ostatních příbuzných a lidí z okolí. Reakce otce je stejně důležitá, jako reakce babiček a dědečků, případně sourozenců. Nejhorší je odmítnutí, to je samozřejmé. Ovšem nesmíme zapomínat i na běžnou zátěž, kterou na dítě klademe už v prvním měsíci těhotenství „Nojo počkej jak ti bude celý dny řvát a ty se nevyspíš………Jen aby to nebyl kluk………jen aby to nebyla holka…………jeje to kope, to bude fotbalista po dědečkovi……….
no jestli bude jako teta Maruna to si užiješ……….milá paní, podle vyšetření bude dítě nejspíš postižené mentálně…fyzicky……když se podíváme na rodinnou anamnézu bude dítě nejspíš…….
VŠECHNO CO JE ŘEČENO NAD BŘICHEM MATKY JE KLETBA. A také to tak funguje.
ROD Všichni máme svůj rod. Je úplně jedno, zda jsme s nejbližší rodinou v kontaktu, nebo žijeme, z nějakého důvodu, odděleně a v cizosti. Rod máme na každý pád a máme na jeho energii právoplatné právo. Problematika rodu je však široká a já se jí pokusím co nejlépe přiblížit. Pokud nežijeme vědomě s tím, že máme nějakou rodovou linii, svůj rod, pak jsme zatíženi jeho traumaty, ale nemáme žádný užitek z toho dobrého co rod nabízí. Jsme odtržení. Každé dítě totiž přichází na svět s vědomím do jakého rodu si stoupne. Díky tzv.vazebné lásce na sebe okamžitě natahuje traumata, vinu i pocit oběti , ze svého rodu. Dělá to proto, že se buď chce předkům zavděčit a trpět jako oni, nebo si myslí, že to může za předky odžít. To však možné není. Předky-rod rozhodně nenaplní radostí, když vidí svoje dítě trpět a už vůbec nelze převzít cizí karmu – osud – na sebe. Tudíž dítě vlastně ukradne osud rodu a trpí bez možnosti s tím něco udělat. Hromadu zátěže zvýší o svoje trauma a utrpení a následující plod si to opět vezme na sebe. Tak s každým dítětem narůstá trauma a karma rodu a tím i následky. (teď budu mluvit hlavně o ženském potomkovi ,ale část se dá vztáhnout i na mužského potomka) Napřed se objevují problémy s plodností, otěhotněním, potraty, těžké porody, později i postižení plodu. Jakmile se něco takového objeví u vás, nebo vaší dcery, bijí varovné zvony vašeho rodu na poplach. Rod se chystá zavřít brány – a vy vymřete po přeslici……nebo i po meči.…….poslední krok je totiž totální neplodnost. A pokud do toho žena ještě přimotá umělá oplodnění, je dokonáno. Nic horšího udělat nemohla…. Vesmír neslyší naše výmluvy (já chci dítě). Vesmír je čistě fungující stroj, mechanizmus a když tomuto soukolí narušíte chod, přijde následek. Místo řešení příčiny, co vyvolalo problémy s přirozeným otěhotněním , donošením plodu a porodem, ještě přitlačíme na temnou stranu energií. Člověk musí rodu – s láskou a úctou – navrátit jejich osud. Tak se narovná energie celého rodu ! (nezapomínejte, že vás utváří 4 základní linie ) A teprve po tom, co je vše narovnáno, lze ZAŽÁDAT O DARY RODU. Mezi tyto dary patří životaschopnost, plodnost, schopnost mít zdravého potomka, dále zkušenosti rodu, tedy jeho poučení, jeho duševní a duchovní bohatství atd. Pokud jste rodič malého dítěte, můžete tento krok udělat i za něj. Dospělý člověk ( v tomto případě cca od 14 let věku ) musí už sám učinit tyto kroky, plně na vědomé úrovni. Nestačí ovšem říci „No to je jasný, že to nechci. Ať si to vezmou.“ Tak to nefunguje. Jednak předci si sami nic nemohou vzít. Vy jste to ukradli, vy se musíte RITUÁLNĚ omluvit a vrátit to a hlavně tak, aby to šlo nejen na vědomé úrovni, ale i na podvědomé. Odtamtud šel totiž první impulz ke krádeži rodové zátěže. Po takové očistě doporučuji vystavět předkům oltář(oltářiček) doma, kde pro ně budete mít aspoň svíčku, možná pár fotek předků, a budete ho chránit jako oko v hlavě. V Japonsku, když tsunami zbořila mnoho domů, lidé chodili v troskách a hledali. Nikoliv peníze, doklady, ale věci ze svých oltářů. Věděli totiž, že bez předků nemohou začít nový život………
Co nám rody přináší : Při psaní článků musím vždy myslet na to, že je čtou i začátečníci, kteří možná netuší o čem vlastně mluvím. V tomto případě to platí dvojnásob. Tak se tedy pokusím vysvětlit co špatného vlastně z rodu přebíráme. Nemohu vypsat všechno, ale zmíním alespoň to nejdůležitější : Veškeré utrpení, provinění a traumata. Tím jsou myšlena znásilnění (tedy oběti-ženy, ale i muži si z rodu nesou násilí na ženách od mužských předků), dále incesty, výměny dětí (podstrčení do rodu cizího dítěte), smrt matky u porodu, brzký odchod matky, smrt dětí, potraty (je naprosto jedno zda spontánní, či vědomé), kletby, psychické týrání, deviace, vydědění, zabavení majetku rodu (politické a náboženské důvody), popravy, vraždy i jiná ublížení, zřeknutí se dítěte, zřeknutí se majetku a rodiny, nevěry, smrt za války (holokaust) ad. NEJHORŠÍ jsou v rodě tajemství. Pokud byla žena zneužívána a nikomu to neřekla, síla této hrůzy v rodě stoupá geometrickou řadou. Už to není „jen“ znásilnění. Stejně tak vraždy dětí, smilstva a další násilí. Nezapomínejme na kletby likvidující celé rody a černou magii. To všechno a mnohem víc, utváří to kdo jsme, jak se cítíme, jak se chováme, co nám jde a co nejde, jak vnímáme svět a sebe. Naše nemoci, ať už fyzické, či duševní, naše rozvody, krachy a zadlužení jsou většino přímým dopadem situace v rodě. Pokud rod vyřešíme, srovná se i náš život.
POTRATY
Nesmím opomenout ještě jeden aspekt. Navazuje vlastně na rodovou linii. Tímto aspektem jsou předchozí potraty. Pokud matka potratila, je jedno zda jednou, či vícekrát, nový plod vstupuje většinou na místo mrtvého dítěte. Nedej bože, aby se nově příchozímu dalo jméno po předchozím potratu, či dokonce předchozím zemřelém dítěti. Tuto nechutnost jsem nikdy nepochopila. Tím spíš, když dvě Marušky umřely a třetí se opět dá Maruška…….
Dávno, hodně dávno, ženy věděly, jak s mrtvým místem zacházet. Mrtvému dítěti,
i když šlo o potrat, se dalo jméno a místo v rodě. Přivítalo se toto dítě, jako by žilo a všichni s ním tak i souzněli. Neříkalo se „Mám dvě děti“ (žijící). Říkalo se „Mám osm dětí, pět je u předků„
Člověk, jenž stojí na místě mrtvého, žije mrtvý život. Často se objevují sklony k depresím, duševním poruchám, sebevraždy, životní apatie nebo slabost. „Nic nemůžu, nic se mi nedaří, prostě přežívám…..“ následek může vězet i v dluzích, exekucích, živoření, bezdomovectví. Mrtvá energie požírá živou. Nezapomínejme na drogy, zneužívání alkoholu, hraní automatů. Tento člověk neví kam patří a kdo je. Proto by i vaše děti měly vědět, že nejsou „prvorozený“,
ale že před nimi například byly dvě děti a tak se z prvorozeného stává „ten třetí“. Nejde zde
o prvenství, ve smyslu stanutí na stupni vítězů, ale o fakt, že když jsem třetí, musím stát na třetím místě. Tam je pro mě připraven můj osud, životní síla, podpora vesmíru a štěstí.
Při řešení této zátěže je nutné srovnat všechny děti v rodě. Opět platí, stejně jako u rodových věcí, že nijak nepomůže kyvadlo, či jiné metody, u nichž se klient nijak neúčastní procesu. Proces musí doslova z klienta vzejít. Ideální jsou speciální rituály, které s lidmi dělám, nebo konstelace.
PRŮBĚH TĚHOTENSTVÍ Ani čas, po který je dítě spojeno s matkou, nemůžeme opomenout co se vlivu na dítě týče. Jednak vzhledem k tomu, co vše je řečeno na adresu dítěte, ale i vzhledem k všemu dění, po dobu těhotenství. Dnes už je i vědecky doloženo (což pro mě nic neznamená, protože ty nejhorší krávoviny najdete v článcích, co začínají slovy „vědci zjistili“) že dítě vnímá zvuky, hudbu, samozřejmě i hádky atd. Dítě ví všechno. Jestliže je schopno zachytit emoce a myšlenky matky už v prvních týdnech těhotenství, tak co teprve později? Pokud je matka psychicky, případně fyzicky týrána má to vždy dopad. Pokud žije divokým životem, ponese následky. Těžký dopad může mít na život člověka (veškeré následky se objevují po celou délku lidského života,nejen v dětství) i úmrtí v rodině v době těhotenství. Trauma rodiny se otiskává do plodu.
Prožívá-li matka už dopředu strach z porodu, přijdou problémy. Výhodou dnešní doby je osvěta ve věci těhotenství a porodů. Zaučují se DULY, ženy, které mají za úkol ženu přirozeně připravit na porod a chránit ji u porodu proti často i protiprávnímu jednání porodníků (zakázaný hmat, kdy se skočí matce na břicho, popírání práv matky atd.) Také mohou být u porodu přítomni otcové, případně jiná osoba, která poskytuje podporu rodičce. Kdybych měla rodit dnes, tak bych udělala maximum pro to, aby porod proběhl přesně podle mého. Veškeré přípravné, ale i právní kroky. Vřele to doporučuji i vám.
POROD Porod sám je téma na hodiny povídání. Od procesu jako takového, až po chvíle po porodu (zacházení s dítětem personálem). Od chvíle prvních stahů, či odtoku plodové vody, začíná porodní energie. Je nejzásadnější, jaká bude. Zmíním jen pár zásadních bodů. 1) datum a čas nádechu dítěte je zásadní a určuje ho vesmír ! Vyvolávání porodu násilím, když je vidět, že tělo ještě není otevřené, je krutý zásah. Jung by vám asi povyprávěl….a nejen ten. Kupování si super porodního datumu následuje trest. „Kdo se snaží očůrat karmu spláče nad vejdělkem.“ Okamžik zrození je to nej ze všech nej. Nese záznamy o niternosti osobnosti, o jeho karmických dluzích, o síle, kterou má mít k dispozici. Datum je nedotknutelný. V číslech, ve frekvencích (astrologie) je skryt záznam o všem co se jeho minulosti, přítomnosti i budoucnosti týká. V datu narození je i důvod proč by měl ten daný člověk žít…jeho úkoly i karma.
2)Matka musí být pocitově v bezpečí. Dítě si musí samo řídit porod (tlačte, pan doktor už má za chvíli padla………..Netlačte! Pan doktor má už volno, musíte vydržet do rána……….Podle těhotenské knížky už týden přenášíte, porod vyvoláme………Nekřičte a tlačte ! Při porodu nesmíte pít……….Otec u porodu? Nepřichází do úvahy. Dula u porodu? Na to zapomeňte…… Že to bolí? Vy toho naděláte, ženský rodí už miliony let………Rodit na posteli? Pana doktora by bolely záda……….Že nechcete na kozu? Na posteli se u nás nerodí. ……Jo vy jste chtěla rodit ve vaně? Že vám to pan doktor slíbil? To nepůjde, máte prý ve vagíně nějakého koka (pan doktor chce rodit na koze)…. Naprosto všechno co se odehraje v matce při porodu a co se odehraje kolem ní má vliv na dítě a jeho CELOŽIVOTNÍ VÝVOJ A SMĚŘOVÁNÍ. Doporučuji knihy od C.G.Junga. Už jenom to, že je na dítě tlačeno – duševně i skokem na břicho – je hrůzná stopa v jeho psýché. Narvání do porodních cest, strach matky, její paralíza, protože vůbec není součástí porodu, jen se s ní něco děje, něco s ní dělají ti, co se postavili do role vládců nad životem (skutečným vládcem, když pomineme boha je právě matka viz domácí porody). Tahání kleštěmi, císař………..vše prostě zanechá stopu. Ano, někteří řeknou „Snad je důležitější přežít, ne?“ Ovšem, nelze než souhlasit. A co dál? A co předtím? Nebyla by lepší prevence tím, že ženu necháme rodit tak, jak cítí? Že ji povedeme aby si důvěřovala a cítila? Jen jí poskytneme jištění, pocit, že tu jsme kdyby náhodou…? Neměli bychom se také po těžkém porodu zajímat o to, jak traumata uvolnit dokud nejsou pevně usazená v matrici? S matkou a dítkem by se mělo pracovat několik let po porodu, dokud by nebylo jasné, že je vše vymazáno. POPORODNÍ ČAS Neméně důležitý je čas od vyklouznutí malého tvorečka z lůna matky. Už dávno se ví, že jasné světlo (aby pan doktor dobře viděl ) hluk, negativní projevy personálu, odloučení dítěte od matky (místo aby ho měla matka na těle, je dítě odneseno kvůli omývání, případně bohužel musí do inkubátoru. ) To vše opět ovlivní postoj človíčka k životu, jeho vnímání a vztahy v rodině. Někdy jsou to taková traumata, že se za celý život nezacelí. Já osobně bych zakázala v prvních dnech návštěvy, kromě otce a Duly. Ostatní si mohou počkat a nechat tak čas matce na splynutí s miminkem. Šišlající příbuzní a kamarádi nejsou pro miminko přínosem a už vůbec s těmi svými energiemi a bakteriemi. Taktéž by mělo být samozřejmostí a nikoliv nadstandardem, že je matka s dítětem na pokoji sama! A měla by mít k dispozici i lůžko pro možné přespání partnera. Kojit by měla matka když cítí, že má kojit. Umývat miminko rozhodně není v porodnici nutné………pokud to není malý dřevorubec, či zemědělec, který vyskočil z lůna matky a už šel kácet stromy a kydat hnůj zvířatům ve stáji. Doporučuji si zajistit Dulu i na poporodní čas. Pokud už bohužel čas nevrátíte, jde všechna traumata postupně řešit. Škoda, že vám ty náklady nezaplatí zdravotnictví….
OČKOVÁNÍ Nu, kdybych zde dopady očkování rozepisovala, nikdy byste nedočetli do konce. Doporučím zde tedy odbornou literaturu a odkáži vás i na internet. Existují i skupiny rodičů s dětmi postiženými očkováním. Co se týče duševně duchovních bloků a způsobených mentálních poruch (ADHD, ADD, MOZKOVÉ DYSFUNKCE, AUTIZMUS ad) mám obavy, že pokud už došlo k poškození, moc nenaděláte. Ne ve smyslu úplného „uzdravení“. Dozajista je vhodné dělat maximum – léčitelé, preparáty na detoxikaci, esence (informatika) na očištění, homeopatie, přístroje s biorezonancí………ale zase to nepřehnat, abyste dítě nepostavili do role oběti a role „mrzáka“. S tím se žije ještě hůř. Naučte ho hrát život s rozdanými kartami, tím mu posloužíte nejvíc. Knihy : JOHN VIRAPEN – LÉK JAKO MODLA, Prof.RNDr.Anna Strunecká, DrSc PŘEMŮŽEME AUTIZMUS? /VAROVNÉ SIGNÁLY OČKOVÁNÍ Dr.med.GERHARD BUCHWALD OČKOVÁNÍ OBCHOD SE STRACHEM Dr.RANDALL NEUSTAEDTER PROBLÉMY S OČKOVÁNÍM MARTIN HIRTE – OČKOVÁNÍ PRO A PROTI – VÝZNAM A RIZIKA
JMÉNO Pokud si myslíte, že jméno je jen taková visačka, aby se jako vědělo kdo před vámi stojí, tak jste na omylu. Jméno extrémně zásadním způsobem ovlivňuje jaký život člověk povede, s čím se bude setkávat, na co bude muset reagovat. Ale pojďme od začátku. Numerologie je stará možná až 10.000 let, možná i déle. Každopádně, pokud budeme čerpat z moudra našich předků, tak nám nauku o frekvencích a jejich vyjádření v číslech a písmenech přinesli bohové z hvězd (naši prapra….předci) Vesmír je, dle kvantové fyziky i metafyziky složený JEN Z ENERGIÍ-VIBRACÍ-FREKVENCÍ. Celý vesmír! Všechno v něm. Každá věc, tvar, barva, vůně……zvíře, člověk má svou originální frekvenci. Něco ji má neměnnou jako například čísla a písmena, jiné ji má proměnnou , třeba člověk (aura, emoce) Každému písmenu bylo přiřazeno číslo vyjadřující právě tu originální frekvenci a byl popsán vliv té vibrace. Naše jméno se skládá z mnoha písmen/čísel, tedy jsme super originálním frekvenčním vyjádřením. Dále platí, že co vysíláme, to přitahujeme (vrána k vráně sedá……) Pokud mám jméno vyzařující energii smrti, pak přitahuji neustále téma smrtí. Pokud mám jméno vysílající frekvenci spirituálního růstu , pak musím reagovat na stále příchozí duchovní tlak. To jsou dva aspekty. Nevědomé vyzařování jménem a přitahování téhož. Přidává se třetí a velmi zásadní aspekt – naše reakce na to, co přitahujeme. Tím utváříme svůj osud. Je snadné to vědět. Je těžké vědomě reagovat tak, abychom měli život „pohodový“. Co k nám přichází není vždy vědomé, viditelné a proto jsou naše reakce negativní, nevyrovnané, nezvládnuté a následek je špatný. A už jsme v kruhu, kdy si jako pes honíme oháňku a je nám hůř a hůř. Jméno je proměnlivé, proto jsme ho dostali, abychom skrze něj mohli vyjádřit kdo jsme a kdo chceme být. Proto je nejvhodnější změna jména. I tak máme ještě dost tendencí, které k nám přitahuje datum narození. Netřeba mít utrpení zdvojené ještě přes jméno. Více o jménech najdete v mých článcích, nebo se můžete naučit na mých kurzech.
PARALELNÍ ŽIVOTY Málo kdo ví, že existují paralelní životy. S tím naším (tady a teď )jich je 12. Ve skutečnosti existujeme ve všech a tedy jsou všechny „naše“. Jen bychom si to mohli lépe mentálně zpracovat, kdybychom se nazvali (z pozice momentálního pozorovatele ) jako moje první přítomné Já. No a u těch ostatních to je moje druhé Já, třetí Já….dvanácté Já……….. Čas a prostor se občas prolnou. A tenoučká blanka času mezi našimi paralelními životy občas povolí a protečou informace o jednom z našich dalších Já. Potíž je v tom, že každé Já prožívá realitu jinak. Zjednodušeně, v tomto životě jsem léčitelka, v druhém kvantový fyzik, ve třetím lékařka, ve čtvrtém porodní bába, v dalším jsem duchovní cestu odmítla a potýkám se s následkem schizofrenií atd.atd. Pronikne-li do mojí přítomné reality schizoafektivní vlna z jiné reality, pak mám opravdu velký problém. Ještě jiný příklad. Dnes jste matka tří dětí v rozmezí od 7 do 15 let věku. Druhé Já má dvě děti a jedno spontánně potratilo. Třetí Já má jedno dítě a dvě interrupce. Další já dalo děti k adopci a potýká se s vlastní malostí, alkoholem a drogami. Pokud k vám pronikne záznam ze života feťačky máte problém……… Paralelní životy je tedy třeba udržovat zavřené a nedělat hlavně nic, co by je otevřelo. Slyšela jsem o „léčitelce“, která otvírala tyto životy, včetně minulých, aby z nich lidé čerpali spirituální schopnosti. Je tristní jak si každý kdo má koupené kyvadlo myslí, že může zasahovat beztrestně do takových oblastí. Každá puklina mezi realitami propouští všechno ! Ne jen to, co chceme vykrást. A když půjdeme do hloubky, tak každá realita – paralelní život – má svůj vlastní rod, rodovou linii, se svými traumaty a hrůzami, a ty hezky protékají tou štěrbinou a ten kdo si myslel, že očůrá vesmír, má psychozy, nemoci, dluhy, rozpadající se vztahy, bezdůvodné strachy a strašně se diví kde se to bere………..Nu, chytrému napověz….
Pokud jste dočetli až sem a došli jste hlubokého pochopení, že za tento život rekordy nestrháte a opravdu se nestanete svatými osvícenými bytostmi, jsem vcelku ráda. Není nic lepšího, než je pochopení, že to oč jde především, není touha po duchovním osvíceni, ale ŽIVOT.
A nezapomínejte, že další věci, které vás utváří jsou : lidé kolem vás – rodina, učitelé, zaměstnavatelé, osobnosti světa……….těm se říká vnější soudce. Nu a na základně vnějšího soudce si my sami – vy sami – utváříte vnitřního soudce. Ten vám velmi rád neustále našeptává jak jste k ničemu, jak to, či tamto nedokážete. „Jsi slabý, hloupý, chudý, ošklivý, pomalý, rapl, nesoustředěný, moc malý, moc velký, tlustý, hubený, moc uvolněný, moc strnulý, moc přemýšlivý, nikdo tě nechce, nejsi dost muž, nejsi dost dítě, nejsi dost žena………NEJSI DOBRÝ, JSI ŠPATNÝ…..proto tě nemá rád tatínek, nemá ráda maminka, partner, partnerka, kolegové…….“
Takže další, s čím musíte pracovat celý život je uvědomění si své dokonalosti, která tkví v tom, že jste nedokonalí , což znamená v překladu ORIGINÁLNÍ A NENAHRADITELNÍ. Jen na tom záleží. A pokud vám někdo předhazuje jak je dokonalý a natřásá se jako kohout na hnojišti, pak je to už samo o sobě známka jeho nedokonalosti, v čemž je jeho osobní originalita. Vám tedy nezbývá než se pousmát a pokrčit rameny…..
Pamatujte, že vlivů je ještě mnohem víc A VY JSTE PÁNY SVÉHO ŽIVOTA. VY ROZHODUJETE.
Za šíření s odkazem na autora článku děkuji 🙂