V jedné pohádce se říká, že : „Svobodná vůle je rozhodování bez vlivu kohokoliv jiného…..“ Moc na pohádky nekoukám, ale tentokrát mě věta zaujala natolik, že jsem synka požádala, aby pohádku trochu přetočil zpět a pustil mi to znovu. V pohádce (Gaya) se kreslené postavičky dostanou do našeho světa a vyhledají svého Tvůrce, jak mu říkají (jde o spisovatele, který jejich příběhy vymýšlí). Tvůrce jim vysvětluje, že vše co ve svém životě dělají, co vymysleli, co zažívají, je jeho vůle. Nic nevychází z nich. Chtějí vědět po Tvůrci, jak je možné, že se ze svého světa tedy objevili v našem. Tvůrce neví, je zmatený a nakonec vysvětluje, že : „asi využili svou svobodnou vůli“. Samozřejmě, že malí hrdinové chtějí vysvětlit, co je to ta svobodná vůle. Načež zazní výše uvedené moudro. A cože mě to na větě zaujalo? Asi to, že vlastně NIKDO NEMÁME SVOBODNOU VŮLI.
Možná nesouhlasíte. Vždyť je tolik oblastí, ve kterých se rozhodujete sami! Nenecháte si do toho kecat ani od rodičů ( no ve svém věku, to by tak ještě hrálo…) a partner vám taky do toho nemluví….(to by si mohl zkusit….)
Tak se na to pojďme podívat.
Co se asi tak dělo kolem vás, když jste se pohodlně rozvalovali u maminky v bříšku? Maminka snila o tom, jakou bude mít holčičku, jaký bude ten její chlapeček. V lepším případě se strefila alespoň do pohlaví, v horším případě se rozhodla pro pohlaví a po porodu byla v šoku, že jí do náručí vložili porodníci pravý opak. Tatínek jistě plánoval, jak ten jejich kluk bude fotbalista, stejně jako dědeček. Dědeček věštil, že vnuk bude žhavý rybář a bude s dědou chodit na ryby. Babička se zase rozplývala, že ta vnučka bude celá maminka, taková hezká, hubeňoučká, a vystuduje vysokou školu. atd.atd. Bože co my všechno tomu miminu napatláme do aury, než se narodí………… A když už se ten nebožáček na svět prokouše, slyší další a další předpovědi, vize a přání VŠECH OKOLO. A už od prvního nádechu vlastně neví kdo je, co je, a proč tady vůbec je. Tedy, proč tady je ví zcela jistě – aby uspokojil nároky a přání svého okolí. Jen tak si zaslouží lásku a úctu……….
A pak roste. K vlivu rodiny se přidají kamarádky maminky, sousedky, širší příbuzenstvo. Dítě se dozvídá, že : „Takhle se chová hodná holčička.“, nebo „Chlap přece nepláče.“ Na tvorečka, který se nemůže bránit se hrnou tuny informací, jaký má být, kdo je, co je a co nesmí dělat – aby neztratil lásku a přijetí okolí. Učí se a přijímá cizí názory, myšlenky, programy a přijímá cizí bloky (mamince se v autě vždycky dělalo zle, však to říkala – a mě se taky najednou dělá v autě zle….ženský jsou slepice – slyšel jsem to tatínka říkat strejdovi…..žena vždy následuje svého muže i když není šťastná – maminka mi to vysvětlila, když jsem se jí ptala, proč ji tatínek tuhle bouchnul……..) Je vám k pláči? Vzpomněli jste si právě teď na podobné „poučky?“, které vás ovlivňují celý život? Nejste sami. Jedeme v tom všichni. A nejsme jenom oběti, jsme i viníci. A jdeme do školky a školy, a ke všem těm příšerným informačním otiskům přibudou ty od vychovatelek, od učitelů, od spolužáků. V tuto chvíli hraje část naší aury, která nese původní informace o nás samých, spoustou cizorodých barev a stínů, a to co vyjadřovalo nás je zahrabané tak hluboko pod tou masou cizího sajrajtu, že už nikdy nebudeme sami sebou. Snad, kdyby se stal zázrak…. Může se stát ????????
Staří toltékové tvrdí, že ano. Předem se musíme zbavit vnitřního soudce. No vlastně, napřed musíme ze svého života – spíše vlivu na něj – odstranit vnější soudce ( rodinu, přátele, nepřátele, nadřízené, politiky, hvězdy….) Neznamená to zdrhnout do lesů, běhat tam v bederní roušce a hrát si na asketu, kterému do života nikdo nemluví. Stačí prostě jen nepřebírat cizí názory, nebrat si příklad z cizích životů, a nesnažit se někomu vyrovnat (což je šílený nešvar dnešních duchovních lidí, kteří se nevědomky nechávají přivádět k šílenství tím, když slyší o někom, kdo umí něco víc než oni) PROSTĚ BUĎTE SAMI SEBOU. Alespoň pokud to trochu jde. A hledejte co všechno jste převzali od rodiny a lidí z okolí. Zbavujte se toho, jako byste si nechávali vyřezávat bradavice. (hezky s kořínky, aby se to zase neobnovilo) Druhou fází je zbavit se něčeho mnohem horšího, než jsou kecalové okolo. Je to zničení, či přetvoření vnitřního soudce. Hlasu, který vám neustále říká, že jste mohli něco „Udělat lépe“. Mohli jste to jídlo uvařit lépe, mohli jste sousedku hlasitěji pozdravit, mohly jste ten byt uklidit lépe, mohly jste se líp namalovat, mohli jste ten sníh odházet rychleji, mohly jste statečněji rodit, mohli jste ………prd jste mohli. Kdyby kdokoliv z vás mohl něco udělat lépe v daný okamžik, udělal by to ! (dovolila jsem si použít měkké „i“u mužského rodu a „y“ u rodu ženského)
Všichni děláme věci na své možné, momentální maximum !
Ano, bolela vás hlava, a vy si myslíte, že i přesto jste se mohli víc snažit? Zdopovat se víc prášky, zatnout zuby a práci udělat „lépe“? Není to pravda! Situaci porovnáváte již z jiného hlediska, jste v lepším stavu a tak věc vidíte jinýma očima. Doslova se díváte přes jiný filtr. Kdyby to bylo možné, tak byste v minulé situaci zareagovali „lépe“. Ale možné to nebylo. Ze zdravotních, osobních, časových, finančních, či jiných důvodů. Ten kdo vás tak terorizuje a vyvolává ve vás pocit, že jste NEDOKONALÍ, je hajzlík vnitřní soudce. Přemýšlíte, kde se vzal? Přeci od vnějších soudců. Ti vás už v prenetálním období ovlivňovali, posuzovali a určovali jací máte být – abyste byli milovaní. No, tak v tom pokračujete!
Začala jsem v konstelacích stavět vnitřního soudce každému, kdo se chce stát sám sebou a osvobodit se od jha být „dokonalý“. Myslím tím, dokonalý podle požadavků druhých ( přičemž každý má na nás požadavky jiné – nemluvě o tom, že sám nesplňuje požadavky zase svého okolí, čili není dokonalý) Co byste řekli, že se děje ve většině zástupců, kteří stojí za člověka, zbavujícího se vnitřního soudce? Že má radost? Že se snaží soudce poslat do háje? Ale kdepak :-)))) Téměř všichni začnou panikařit, jakmile vnitřního soudce přinutíme třeba jen couvnout, nebo se otočit zády. Propadají panice, že SE BUDOU MUSET ROZHODOVAT SAMI ZA SEBE ! Vždyť soudce jim tak hezky říkal, co mají dělat…………………
Běhá vám mráz po zádech? Věřím. Mě také. Jsme takové ovce, jsme tak pod cizí državou, že si to už ani neuvědomujeme. KDyž se žena nechá od muže mlátit a to i přesto, že je jí nabízena pomoc od okolí, kroutíme hlavou, mnohdy bychom jí jednu taky vrazili. Nechápeme to. Říkáme: „Asi to potřebuje.“ Když jsme sami závislí na teroristovi zvaném vnitřní soudce, ani si toho nevšimneme. Všechno je přeci v pořádku…………bez něj bychom neměli stimul makat na sobě, snažít se víc…..a víc, a víc, a víc….až do uzemdlení. A stejně nikdy nebudeme dokonalí tak, jak nás soudce nutí. Takže celý život se snažíme být dokonalí, což NEEXISTUJE, ( pokud myslíte, že ano, pak bych se zeptala, podle čího měřítka? ) a jediné co z toho máme je vnitřní nespokojenost a neštěstí. Mnoho neštěstí !!!
Že přeháním? Nemyslím. Jen v roce 2011 se zabilo několik DĚTÍ !!! Důvodem bylo, že neudělaly nějakou zkoušku, nebo propadly. Myslíte, že rodičům stojícím nad jejich hrobem záleží ještě na tom, jaké měly jejich děti známky? Pravda, tlačí nás k tomu společnost. „Čím vyšší vzdělání, tím lepší to v životě budeš mít „! Slyšeli jsme všichni, mě nevyjímaje. A pak za 20 let (ne-li dříve) jsme všichni zjistili, že to je pěkný kec. Snažili jste se mít maturitu, abyste neskončili ve fabrice ‚(jak vám vyhrožovali rodiče). Ve fabrice jste nejen skončili, ale ti co maturitu nemají a jen si udělali roční nástavbu v technickém směru, mají o tisíce vyšší plat než vy………..a vedle vás na lince stojí zdravotní sestra (protože si za tu dřinu v nemocnici vydělá třetinu toho co u pásu) a vedle ní šroubuje šroubky vysokoškolák ( protože kdo by ho proboha zaměstnal, vždyť by ho museli taky vysoce platit ! ) Tento nešvar najdete všude. Všude v našem světě je o postavené na hlavu. A jak je známo, na hlavě věčně stát nelze. Jednou se zákonitě svalíte na bok, ať už z nepohodlí a ztráty chabé rovnováhy, nebo protože jste mrtví…..
Také mnohé školy vybírají žáky podle posledního vysvědčení, nebo podle toho jak udělá v jeden konkrétní den nebohý žák zkoušku – bez ohledu na to, že mohl být unavený, vynervovaný, měl menzes, měl migrénu, umřel mu příbuzný, zažil krach vztahu……jeden den, pár hodin a mladý človíček doslova PROHRÁL. Když neuspěl. Podle něčích zatracených měřítek. Měřítek společnosti. Nebyl prostě dokonalý. A kdože je ta společnost? JSME TO MY VŠICHNI !!!!!!!!!! MY K TOMU DALI SVOLENÍ, ABY SE TOHLE DĚLO. MY VŠICHNI MŮŽEME ZA TO CO SE DĚJE.
Zdá se vám to NORMÁLNÍ ? Skutečně máme jako lidstvo nějakou světlou budoucnost? Pochybuji. A teď si vemte, že se dnes o něčem rozhodujete. Jste svobodní, dospělí a nikdo vám do rozhodnutí nemluví…………….slyšíte ten šepot vnitřního soudce? Co právě říká? Je jeho hlas podobný hlasu vaší babičky? Vašeho otce? Vašeho učitele? Nějakého vašeho vzoru? Skutečně se rozhodujete sami za sebe, nebo vlastně na základě toho, co do vás nasypali ostatní? Máme vůbec ještě někdo vlastní názor?
Ještě stále si myslíte, že se rozhodujete sami za sebe ??????????????????
Na snadě je otázka: „Co teď s tím?“
Optimista by řekl: „Pojďme to změnit, pracovat každý na sobě, svém vnitřním soudci a budoucnost nás čeká plná svobody a lásky…….“ (řekněme, že byl optimista mírně přiopilý)
Pesimista by se vyjádřil asi takto : „Pojďme se na to vykašlat, lidstvo už je stejně v pr….“
Toltékové říkají : „Je to celoživotní dřina, něco změnit, zbavit se osobní historie, zbavit se vnitřního soudce a nebýt soudcem vnějším. Zbavit se svého Já. Musíte zemřít, abyste mohli žít.(tj.musí zemřít ten kdo si myslíte, že jste, aby vaše skutečné já ožilo“ Je v tom ohromná moudrost a fungovat to všechno bude pouze tehdy, přijmeme-li všichni (nebo aspoń drtivá většina) ZODPOVĚDNOST ZA SVŮJ ŽIVOT. Za své emoce, myšlenky, pocity a činy.
Jste na to připravení?
Pak vám mohu pouze popřát štěstí a možná ještě něco navíc : doporučit vám moudré knihy, které vám budou dobrými průvodci.
TECHNIKY SNĚNÍ (A.MINDELL)
KNIHA TOLTÉCKÉ MOUDROSTI (A.HARDMAN)
ČTYŘI DOHODY PÁTÁ DOHODA PŘESTAŇ SE BÁT (M.RUIZ)
PŘECHOD ČARODĚJŮ (TAISHA ABELAROVÁ)
HODNĚ ŠTĚSTÍ……… Pokud chcete tento text, či jeho části použít na svých www, uveďte jeho zdroj. V opačném případě se dopouštíte krádeže duchovního díla, což je trestné.