• Taisha Tauma

KUŘÁCI A JINÍ SPOTŘEBITELÉ 🙂

Po zveřejnění tohoto článku mě budou kuřáci milovat…nebo také ne, jak se to vezme. Ale popořadě. Nyní, když píši tento článek, sedím pohodlně usazená na dvoře, notebook na klíně a………v ruce doutník. Kdo mě zná asi nevěřícně kroutí hlavou. Kdo to kdy slyšel, aby ta Taisha tak hluboko klesla 🙂 a začala kouřit? Ba ne, příteli, řekla bych s potutelným úsměvem a vyfoukla bych nasládlý dým. Já přeci nekouřím. Kouř je můj přítel. Je přítel mnoha lidí, kteří už dávno zapomněli na jeho přínos a jen bezhlavě připalují jednu cigaretu o druhou. A tak se pro ně stává nepřítelem číslo jedna. Kouř, silový symbol živlu vzduchu, toho, kterému vládnou ženy, má obrovskou moc. Už před dávnými časy se nemocní vykuřovali všelijakým bejlím a ku prospěchu nás všech se k této praxi mnozí léčitelé a šamané vrací. Rozdíl mezi šamanem a kuřákem ovšem jest v tom, že šaman nešlukuje jako to čuně, ale spořádaně kouř válí v ústech, přičemž si je plně vědom toho, proč „kouří“ a že zrovna „kouří“. Šaman si je také plně vědom toho co „kouří“. A jsme u jádra pudla. 1) kdo to je vlastně tabák Tabák je duchem doby, duchem obnovy a duchem uvolnění (například vnitřních strnulých témat). Tabák, coby rostlinka, roste už s vědomím, k čemu bude užívána – tedy k léčebným účelům – a to také očekává. Její Duch, jest bytostí moudrou, ochranitelskou, ale také přísnou. Užíváte-li tabák k účelu, k němuž byl stvořen a po věky používán, jste pod ochranou a nic vám nehrozí. Sáhnete-li však po tabáku, ještě notně upraveném mnohou chemií, vůněmi (o dehtu z papíru nemluvě) pak můžete počítat se zlostí ducha a s následky nemalými. Proto se také mnoho lidí stává „závislými“,což v této podobě vlastně znamená doslova prokletými…. 2) jak se kouří Tabák se nesmí vdechovat. Pokud ano, tak při velmi vyjímečných situacích. Šaman ví, že šlukování nemá na léčivý účinek vliv a tak nešlukuje – co by z toho taky měl, kromě ranního chrchlání? Duch vyžaduje po šamanovi, aby kouř užíval s plným vědomím. Šaman si tedy zapálí jen tehdy, kdy pomoc kouříku potřebuje a ihned po vykuřování, svůj doutník nechává uhasnout. Ne, že vytáhne celý doutník, aby se jako neřeklo (jak vídám u kuřáků, kteří honem potáhnou několikrát za sebou, jen aby ty prachy nevyhodili jen tak, a utíkají z pauzy na pracoviště) Nedej bože, aby šaman doutník típnul a odhodil jako starý vajgl ! 3) co dělá kouřík tabáku má úžasnou vlastnost pohltit tíhu (těžkou energii) a ze systému aury a čaker ji odebrat. Proto místnost vyvětráme, nebo se okouříme venku. Má takovou sílu, že dokáže i odstranit rakovinu (sama jsem to zažila). Jeho moc jest taková, že jej používám na „vážné“ případy, vždy když je blok klienta odolný , když jde o posednutí a další zajímavosti osudu člověka. Vždy když se chci zbavit těžkých energií od klientů, okouřím se, to znamená, že zapálím doutníkovou cigaretu a vydechuji kouř na sebe – na přední čakry (někdy musí vypadat zajímavě, když si sedám rozčapeně na bobek a foukám si na frndinu), pak na každou ruku zvlášť a když mi „to“ visí na zádech, prostě vydechnu do úrovně obličeje a otočím se do oblaku kouře zády. 4) rozhovory S kouřem tabáku lze navázat velmi silné spojení s „vrchností“, tak říkám žoviálně svým duchovním přátelům. Proto jej lze použít pro channeling, automatické písmo atd. Po dni terapií usedám na nádvoříčku, když cítím potřebu,a s každým kouřovým obláčkem posílám děkovnou modlitbu, poděkování za požehnání, a prosím, aby se duchové starali o toho, či toho klienta, aby té paní po mrtvičce ještě pročistili auru, aby tomu pánovi co mu krachnula firma ještě posílili mou magii úspěchu a prosperity, nebo aby té ženě, která mi zde plakala požehnali, aby využila mou energii celou atd. Děkuji za moje úspěchy, nebo prostě jen za to, že dýchám a mohu se radovat ze dne. To je doutník pokory, tak jsem si ho nazvala. 5) uhasnutí Když doutník zhasne, což dělá rád a pokaždé v jinou chvíli, je to pro mě znamení – víc není třeba. Rozhodně jej už znovu nezapaluji. Byla bych potrestaná. Doutník se netípe, chceme-li skončit sami dříve , necháme jej vyhasnout. Duch se rozloučí a pomalu odchází. To, co se děje s kuřákem, když kouří nazdařbůh, nebo protože je nervní, protože ho někdo naštval, protože má ženskou čůzu, nebo protože ten její je vůl, protože se po tom hubne ( místo jídla strká do pusy cigaretu), nebo protože to dělají ostatní (parta, kamarádi) , pak se duch tabáku zhusta rozdurdí a provinilce pomalu trestá. Neúcta, se kterou si kuřák připaluje, jest neúctou k duchům, ale i k tradicím starodávných národů – našich předků. Vše má svůj následek. Kuřáci však – a zde bych se jich chtěla zastat – nekouří vlastně jen tak. Oni moc dobře vědí – neboť podvědomí je mocné – že kouř tabáku má moc očistit, ulevit, pomoct od bolesti, pomoct od starostí. Jediná chybička je v přístupu takového kuřáka. Často si zapaluje v přítomnosti jiných lidí, klábosí s nimi – a cigaretu strká do úst aniž by si to uvědomoval. Jenže Duch chce, abychom mu svou pozornost věnovali, když od něj chceme pomoc ! To je slušnost i mezi lidmi( některými). Duch tabáku potřebuje rituál (opět jde vlastně o výše zmíněnou pozornost), chce abychom se rituálu účastnili. No a lidé zrovna řídí, koupou se, koukají na telku, ba i podřimují – zatím co jim žváro hoří u nosu. Duch to nemá rád a na každém si najde něco, na čem se pak vyřádí. Plíce, kůže, cévy, srdce, potence, ale i psychika !!! Udělá si z člověka otroka – no když se nechá…… a stává se zlým sluhou, ba i zlým pánem. Šel-li si člověk ulevit od tíhy dne, bylo by to v pořádku, kdyby si obřadně -tedy s úctou – zapálil čistý tabák a kouř vědomě vyfoukl na důležitá centra. Když by sledoval, jak se mu ulevuje, sám by zjistil, že mu stačí jen dvakrát, pětkrát potáhnout a pak by duchu poděkoval a……..nechal doutník usnout. OSTATNÍ BEJLÍ Stejné je to však i se všemi bylinami. Se vším, co člověk využívá v přírodě. Jest jedno, zda jde o marihuanu, o kávu, kakaové zrno, případně kopr. Vše má svého ducha a ten má své umění, které je ochoten předat a využít v náš prospěch, ale má i své požadavky na nás……a světe div se, většinou mu stačí pokora. Například taková káva (a teď vůbec nemluvím o rozpustné, protože tu bych zakázala vyrábět ) má velmi silného a pronikavého ducha. Pokud to není několikrát přepalovaná, levná káva z hypermaketu, plná plísní a jedů. Ano, to vše je ve vaší oblíbené kávě, pokud nekupujete kávu přímo z obchodu s kávou, nejlépe tu, kterou před vámi namelou. Musí to být zdravá, čistá káva – z Peru, Brazílie, Mexika, Afriky, cibetková káva atd. Pokud jste nyní omdleli, protože víte, kolik stojí kilogram takové kávy ( pro neznalé, od 400 do 10.000kč), pak je mi líto, ale kvalita a zdraví něco stojí. Koupíte-li marihuanu od překupníka na rohu, máte téměř jistotu, že do svého těla dostáváte nejen léčivé látky, ale také karcinogeny, mnohdy i látky prudce jedovaté. Když se rozhodnete pro bylinu z babiččiny zahrádky, s láskou pěstovanou, máte jistotu kvality a čistoty. Totéž platí o kávě i dalších bylinách a poživatinách. Věřte, že káva, do které investujete 400 kč (za kilogram, což je obrovský pytel), vrátí se vám to nejen na povzbuzujícím účinku, ale hlavně na tom, co dalšího vám poskytne. Nemluvě o tom, že i z vlastního namletí kávy si můžete udělat velmi spirituální rituál! Sama jsem trpěla neuvěřitelně odpornými stavy, už po jediném šálku kávy. Třas těla, návaly, doslova jako by vibrovaly kosti, vypadávaly mi věci z rukou (vliv na koordinaci) , arytmie, tachykardie atd. Říkala jsem si, že to je asi alergie, ačkoliv alergik nejsem. Jenže pak mi duchové vysvětlili, jak se to má a já si zašla koupit první „zdravou“ kávu. Tehdy to bylo půl kilogramu za tuším 250kč, káva přijela přímo z Peru, kde ji indiáni suší na slunci. A hle, vyšlo slunce i u mě – alergie se neobjevila. Nutno dodat, že jsem před pitím požádala ducha kávy, aby mi požehnal a udělal dobře. Po vypití tohoto balíčku, jsem zašla už vědomá, do kavárny a koupila kávu z Mexika. Ani u ní se neobjevily nepříjemné stavy. Od té doby jsem vyzkoušela několik těchto „lepších“ káv a nemohu si je vynachválit. Kupuji je i svým klientům, neboť mi záleží nejen na mém zdraví, ale i zdraví jiných lidí. Dokonce jsem několika klientům s podobnou „alergií“ odsypala trochu té své, vysvětlila jsem co je rituál s kávou, a hle, též se „zázračně“ uzdravili.

Od té doby, co mi káva a tabák otevřeli svět dalšího stupně pokory – ke všemu co užíváme a požíváme – jsem začala vnímat všechno jinak. Všimněte si, že pokaždé, když dojdete poznání, změní se vaše vnímání. A s každým moudrem se jinak díváte na svět, objevujete věci, které sice každodenně používáte, ale nikdy jste si jich nevšímali tak vědomě, jako v této probuzené chvíli. Je to dobré. Velmi dobré. Ten, kdo je vědomý v jedné věci, má takříkajíc nakročeno k vědomému vnímání i v dalších věcech a pak už je to jen o dalších a dalších krůčcích – až k osvícení. Nemyslím tím však osvícení, tak jak je obvykle chápáno. Určitě nemám na mysli stav, v němž člověk dlí, sedíc a hledíc doblba, zatím co se chápavě usmívá a nic neřeší, neboť dosáhl osvícené mysli a je svatý ( a jeho obdivovatelé jej obskakují, krmí a zařizují za něj světské věci) Dejte takovému svatému na starosti dům, složenky a rodinu a bude po osvícení 🙂

Mluvím tu o vědomém žití, to jest o pravém a posvátném osvícení. Osvícení zažíváte, když jste naplněni pokorou a klidem, zatím co se brodíte rosou, nebo spadaným podzimním listím. Stejný stav k vám přichází, když držíte v rukou svoje novorozené dítko. Je to okamžik, kdy pokorně a s láskou přebalíte svého rodiče, zatím co vaše srdce tluče do rytmu jeho srdce. To je osvícení… Pamatujte, že každá živá bytost – zvíře, bylina, kámen – má svého Ducha a ten jest připraven být vaším přítelem, spojencem i učitelem. S úctou k němu přistupujte, před užitím jej potichu požádejte o službu (požehnání) a s úctou ho i užívejte. Vrátí se vám tato pokora na pocitu klidu, protože jste vstoupili do světa Velkého Ducha a on s vámi rozpráví………..

Text můžete volně šířit pouze s uvedením zdroje, děkuji 🙂

2 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

EGREGOR