Už v minulosti jsem narazila na tuto otázku. Objevuje se vždy, když nějaký léčitel onemocní. Když já onemocním. A nedávno mi se smíchem jedna dobrá osoba řekla, že když onemocním, měli bychom v rádiu říci něco jiného. Protože zní srandovně , když můj kolega do vysílání řekne : „dnešní Záhadář odpadá, protože šamanka onemocněla…“ Ano, má pravdu. Zní to srandovně a to i mě – přesto, že vím jak to ve skutečnosti funguje a chodí. Je důležité si uvědomit jednu zásadní věc. V posledních pár letech, kdy duchovno proniklo i k nám do naší malé zemičky, vstoupil do našich postojů zlořád. Vnesli ho k nám ti, kteří se stavěli a staví jako mocní Guru, Osvícení, Mudrcové, Svatí…..nesmrtelní Reikisté, Mistři, Učitelé….všichni lžou. Nic takového neexistuje a proto se tak snaží do vašich myslí implantovat tuto lež. Mnoho z nich je nemocných už tím, za koho se považují a vydávají. Nemluvě o nemocích jejich těl – ale oni nejsou takové trubky, aby jako já řekli na plnou pusu pravdu. Jsem od přírody upřímná. Neumím si hrát na něco co nejsem. A tak i zde s vámi ráda pořeším tu věčnou otázku – ne není to ta Nerudovská „Kam s ním“, ale ta nejzákladnější : „Jak může být léčitel nemocný?“
Přemýšlejte nad těmito fakty: 1) léčitel (dále si můžete doplnit i šaman, terapeut, reikista…) je stále jen člověk. Na jeho tělo od narození působilo mnoho jedů, těch chemických i těch duševních, implantovaných celou širokou společností. Jeho tělo podléhá zkáze jako těla druhých. Buňky odumírají. Pokud se vykašle na vás všechny, bude mít dostatek času na různorodou praxi, která mírně zpomalí jeho rozklad, ale nic víc. Já vím, já vím, teď asi říkáte : „Ale ten děda na interneru nejí, nepije a žije, ten je důkazem, že se lze vymanit z fyzikálních zákonů působících na tělo…“ Je mi líto, ale nevěřím těm, kteří ÚDAJNĚ jedí vzduch, nebo sluneční světlo, nebo energii – a žijí. Dříve se říkalo “ papír toho snese…“, no a dnes platí „internet toho snese…“. Uvěřím – a vysílám toto jako výzvu do světa podobným „jogínům“ – až takový člověk pod mojí osobní kontrolou, v mých podmínkách dokáže nejíst a nepít – a neprokape mi stropem do podlaží, značně rozložen, pak budu největším propagátorem a svědkem takového zázračného umění. Do té doby mě nikdo nepřesvědčí, že je to možné. Vůle je krásná věc, dokáže skutečně „hory přenášet“, ale já ještě neviděla, aby někdo skutečně horou hnul. Nesmíme totiž zapomínat na ty uvozovky……….a bohužel, často k tomu máme sklon. :-)))))))))))))))
2) Léčitel stejně jako lékař nemůže na sebe působit tak fajny, jako na druhé. Bolí vás záda? Super. Žádný problém. Za pár minut to odstraním a mám na to desítky způsobů, jeden lepší než druhý. Jen si vyberu podle situace. Bolí mě záda? Když opomenu to, že nemám čas se ani vyčůrat, tak pokud bych si nějaký zázrakem ukradla, budu na sobě makat všemi těmi technikami týdny a výsledek nebude tak silný, jako když sáhnu na vás – A TAHLE TO FUNGUJE VŠEM LÉČITELŮM. Léčit sám sebe je neskutečně těžké a nikdo neví proč to tak je. Jsou různé teorie, ale černé na bílém to nikde nenajdete. Asi protože ve vesmíru neexistuje černá, nebo bílá. Stejně jako lékař sám sebe neléčí a jde raději ke kolegovi – je to jakési nepsané krédo a platí vč. jeho rodiny – tak i léčitel vědom si této překážky, jde raději ke kolegovi. Pokud mu to pýcha dovolí……..ale to už je trochu jiná věc :-))) Jestli-že však nemá štěstí na šikovného kolegu, může mu trvat i roky, než takového najde. Teorie říkají, že hlavním problémem je fakt, že sami k sobě -stejně jako k rodinným členům – máme často emocionální postoj bránící plnému otevření našich léčivých sil. Nikdo z nás se opravdu nemiluje – i když se o to mnozí snažíme. Spíše dáme přednost druhým, než sami sobě. Je to nesobecké a sebevražedné chování – typické pro léčitele. Přes jakousi emocionální plentu pocitů viny (i z min. životů), zloby na sebe sama a dalších „krásných“ emocí, energie nemůže proudit. Vědomě ji vysíláme, podvědomě blokujeme. To je pak sebeléčení těžké. Sami víte, že když rozbijete oblíbenou vázu, pošlete na svou adresu takový ohňostroj, že vám div nevzplanou vlasy. Když ji rozbije návštěva, řeknete „To nic, mě už se stejně okouklala. “ nebo jinou, stejně ubohou lež. Faktem je, že druhým prostě odpustíme kde co, sobě to budeme vyčítat i v době, kdy už to není aktuální. Taková překážka léčivé sily je jako berlínská zeď. Je na ní potřeba spousta lidí, aby se rozpadla…………..
3) léčitel se denně, mnohdy od nevídím do nevídím zabývá vašimi sajrajty. Vy sami nejste schopni unést tu „trochu“ svého humusu. On se musí denně brodit po celá léta desítkami tisíc takových „odpadků“. A ještě je řešit. Nemá často čas se najíst, často kvůli vám zadržuje i moč, jen aby vám věnoval maximum času. Smějete se? A přesto je to smutná pravda. Hodně terapeutů se mi s takovým praktikováním svěřilo. Mnoho z nich odsouvá svou rodinu stranou – pokud si ji vůbec dovolili. Pokud ne, jsou úplně sami……obětovali vám svůj život. To všechno oslabuje terapeutovo zdraví, jeho sílu – zvláště, když ji věnuje vám!!! Uvědomujete si tohle všechno, když k léčiteli jdete?
4) Mnozí léčitelé pracují pouze se svou vlastní energií. Dávají pacientům to, co potřebuje jejich tělo pro život a zdraví. A v tomto neutěšeném a nebezpečném stavu ještě na sebe musí natáhnout vaši nemoc, aby se vám ulevilo. Oni pak nemají dost sil na to zpracovat takovou smrtonosnou vlnu. Za poslední cca 4 roky na Vysočině zemřeli 3 léčitelé na rakovinu (alespoň vím jen o těchto). Homeopatie zná konstituci (druh člověka) zvanou Carcinom – obětavý člověk, neumí říci ne, snaží se i přes svou ztrátu druhým vyjít vstříc, velmi citlivý, vnímavý, jasnovidný….atd. Většina léčitelů spadá do této konstituce – včetně mě bohužel. To člověku na zdraví nepřidá.
5) jak jsem uvedla v tématu šamanské nemoci a smrti, léčitel prochází těžkými nemocemi a psychospirituálními krizemi jako součástí učení se, získávání síly, duchovního rozvoje a zkoušek. A při těchto naprosto nesnesitelných stavech a bolestech NESMÍ POLEVIT ! Musí se i nadále starat o ostatní, jen tak zkoušku složí a získá z ní maxímum léčivé a vnitřní Síly! Takže i kdyby měl hlavu v podpaží a viděl vzduchem poletovat malé lítající talíře, musí se lopotit s vašimi problémy a ještě se tvářit tak, že se nic neděje………….zkuste to :-/
6) i léčitel se rodí s karmou – jinak by ho sem neposílali. Musí si ji v průběhu života řešit. Ten kdo má nějaké duševně-duchovní schopnosti většinou patří mezi tzv. staré duše. To jsou duše mající za sebou tisíce, desetitisíce i více životů – a to nejen na této planetě a v tělesném „skupenství“. Čím více svou karmu očišťuje, tím těžší a starší věci vylézají jako jezevec z nory a on musí další a další těžká témata čistit – jsou zdravotní, duchovní, rodinná, společenská…………..už z tohoto důvodu nemůže mít žádný člověk (i když se mnozí duchaři tak tváří) vyřešeny všechny potíže. Kdyby ano, nebyli by tady. A i kdyby převzali nějaké úkoly navíc a zůstali by tu, nevykládali by vám to. Ten kdo o tom mluví, ten má doma ve skříni kostlivce, který mu jednou ukousne zadek, až vypadne ven 🙂 Ti schuteční a nejvyšší duchovní jsou ti,které nikdy neuvidíte, nikdy se o nich nedozvíte. Jsou mimo tuto společnost, jsou mimo vaše vnímání. Nedávají nic ze své čistoty na odiv. A já svým zdravým rozumem silně pochybuji, že tu vůbec někdo takový je…..musel by se z nás všech zbláznit 🙂
Takže až budete příště u léčitele, pomyslete na to, co všechno obětuje, aby vám mohl pomáhat. Co všechno riskuje! A uvědomte si, že právě v tom okamžiku kdy vám dodává sílu, sám možná bojuje se šamanskou nemocí, s karmou …….. a možná pak i ostatní věci v životě uvidíte jinýma, moudřejšíma očima 🙂 Bůh vám žehnej…… :-)) Žehnej nám všem. :-))
Použití textů na těchto www je povoleno pouze při uvedení původního zdroje ! Jinak se dopouštíte krádeže duchovního díla, což je žalovatelné a neduchovní.
Comments