Mnoho lidí má zmatek v tom, co ve vesmíru je, co nebo kdo to je, kde je apod. Nejsem tak drzá, abych tvrdila, že vím přesně, jak se věci v kosmu mají, ale na základě dlouholetého sledování principů duchovních i principů kvantové fyziky, které se vždy prokázaly jako funkční, si dovolím trochu problematiku přiblížit.
1) Bůh není bytost ! Není to někdo, s kým můžete smlouvat, na koho házet své nezdary, nebo ho dostat pod kontrolu. Bůh je slovo použité na princip, který by si v dávných dobách prostý lid neuměl mentálně zpracovat. Toho bohužel zneužila katolická církev a jí podobné. Jak víte, v bibli je řečeno „Jsem, kterýž jsem „ ….“Jsem co jsem“. A tak to je. Jde o kosmickou energii, prapůvodní princip chcete-li, nebo ještě lépe – zákon. Je to energie (kterou se zabývá kvantová fyzika) jež je pohybem, vlnou, chaosem a pořádkem (jin a jang), je fyzikálními i ostatními zákony. Tato energie řídí chod kosmu, to jak se otáčejí planety, po jakých drahách se pohybují, to jak teče voda. Řídí gravitační zákon, ale i zákon zachování energie a hybnosti. Stejně tak jsou její součástí zákony přitažlivosti (co vyšlete to přitáhnete) a mnoho dalších. A my toho jsme součástí …..
2) Entity, jsou bytosti. Jakékoliv. Ovšem z našeho lidského pohledu jsou to „ ti druzí“ nejlépe mimozemsťané, někdy duchové. Entity, včetně člověka, jsou součástí Boha – kosmu – kvantového pole. Nevíme, zda si je Bůh vědom sám sebe, ale asi ano „Jsem kterýž jsem“. Nezapomínejme však na to, že tuto výše citovanou větu vyslovil a napsal člověk. Vnesl do ní své Já, své Ego.
Entity si uvědomují sami sebe a sebe navzájem. K tomu jim pomáhá Ego. Je to část, která nás nějakým způsobem pojí s tělem – uvědomujeme si tělo a vnímáme ho jako projev sebe sama.
Říkáme : „Bolí mě moje ruka…….praštila jsem se do kolene…….mám angínu“
Ve skutečnosti naše Já – vědomí si sebe sama – existuje nezávisle na těle. Zažila jsem klinickou smrt a v té zlatavé záři, kde se rozplývala moje existence, jsem si byla plně vědoma sebe sama – toho jak mi je nádherně a blaženě. Uvažovala jsem o tom, kam směřuji a co bezprostředně následuje – „ještě krok a budu TAM“. Minulost – mám děti, povinnosti – mě nezajímala, nevěděla jsem o ní, vše co se týkalo těla, bylo pryč.
V tom okamžiku mě oživili a moje vědomí se začalo nalévat do těla. Byla to nepředstavitelná bolest všech údů a celého těla. Bolest shodná s přeležením ruky, byla všude přítomná a šířila se tak, jak se mé vědomí vsouvalo do těla.
Od té doby jsem tento stav zažila ještě několikrát, ale protože jsem ihned poznala co se děje, nedovolila jsem se ponořit plně do světla. Odmítla jsem překročit „hranici“. Byla jsem si tedy stále vědoma toho, že jsem člověk a mám tu děti, žáky, rodinu – a ovládala jsem to. Kdykoliv budu chtít umřít prostě jen odejdu a rozdíl bude v tom, že se do toho ponořím a odejdu „za hranici“ . Staří Tibetští lámové jsou také známí tím, že odchází, když cítí, že přišel čas. Prostě usnou v sedě, v meditaci a …….za pár dní jsou mrtví. Entita tedy není závislá na těle. Entita je duch a právě na této úrovni jsme spojeni s Duchem – Spiritem.
Co se týče mimozemšťanů, stále zvedáme hlavu vzhůru na nebe a čekáme, kdy uvidíme UFO. Možná by pomohl o uvědomit si, že kromě námi vnímaného světa – dimenze – tu jsou ještě další ( podle kvantových fyziků je 11 paralelních životů) a právě z ní k nám mohou přicházet. Někdy prostě stačí změnit pohled na věc a člověku se otevře nový svět ( opět platí, že bude jedním z mnoha)
3) Andělé a Archandělé. Naše dělení duchovních bytostí musí být pro ně samotné zábavné. Z Archandělů jsme udělali šéfy oddělení, Andělé jsou jejich podřízení, kteří jsou dále dělení do různých kanceláří.
Dělíme je do skupin, jak pionýry a dáváme jim jména, jak domácím mazlíčkům. Jsme svým myšlením příliš primitivní. Snažíme se je mít pod kontrolou, protože bez ní bychom měli pocit, že snad umřeme. A mezitím, jak si lámeme hlavu s jejich zařazením, poněkud pozapomínáme na ně samotné a komunikaci s nimi……….
4) Duchové jsou mnohé duchovní bytosti. Můžeme za ně považovat duchy přírody (elementály, víly, skřítky…..), můžeme tak nazývat zemřelé ( diskarnáti, separáti, poltergeist ), ale lze také za duchy považovat Anděly. Vše co je ve Vesmíru má svého Ducha.
5) Larvy, neorganické struktury a elementárové. Toto jsou duchové, kteří vznikli nějakou negativní a intenzivní myšlenkou, prokletím a uřknutím. Je to jakýsi energetický shluk, který má jistou hladinu inteligence a úkol zadaný tvůrcem : např.někoho zničit.
6) Egregor je duch vznikající působením skupiny lidí – sekta, kde mají všichni stejnou ideu apod. Tento egregor je duchem např.místa – to je ten pocit, který máte, když někam vstoupíte. Hned vlastně víte, jaký tam je egregor. Svůj egregor má každá země – tedy i Česká republika ( no ten náš egregor …nic moc ) Egregor má i kostel, nemocnice, fabrika……………i váš domov. Jaký je egregor místa, tací jsou lidé, kteří se tam vyskytují.
Pamatujte si VŠE CO JE VE VESMÍRU MÁ SVÉHO DUCHA. Naše děti to vědí, proto pláčou, když se stane něco jejich panence, proto jsou nemocné, když máte problémy v manželství, proto mají neviditelné kamarády.
Buďte jako děti, pokud chcete poznat, nikoliv znásilnit, vesmír.
A zauvažujte, co by o vás asi vyprávěl váš domácí egregor…………………..
Použití textů pouze s uvedením zdroje!