V poslední době jsem se setkala s několika články, kde se porůznu autoři, podstatných informací nemaje, opírali do šamanů a lidí, kteří šamanizmus praktikují. Nazývá se to neo-šamanimus, nebo moderní šaman. Názvy by to byly jistě neutrální, ba i líbivé, kdyby jim někteří autoři tónem svých článků vlastně nevtiskli spíše hořkou pachuť podvodu a šarlatánství. To mě přivedlo k otázce, jak je možné, že i v dnešní době lidé o šamanizmu tak málo ví. A hned jsem si odpověděla. Protože je málo zdrojů a pokud jsou, nalezneme v nich jen opisované a stále se opakující věci. Nikdo (tedy spíše v omezeném množství,abych byla přesná) nepřichází s kůží na trh a nikdo se nesnaží přiblížit a vysvětlit ty hluboké věci, které šamanizmus utvářejí. Nebo ještě jinak , jak ukázaly moje čerstvé zkušenosti, autoři podobných článků si nedávají práci s přečtením článků od šamanů a už vůbec nevěnují čas tomu, aby jich třeba deset objeli a udělali s nimi rozhovor……. Dovoluji si tedy přispět svou skromnou špetkou do mlýna……..a nedělám si naděje, že bych téma nějak obstojně obhájila. Co je dobré ani obhajobu nepotřebuje. Spíše bych byla ráda oporou těm, kteří tuto, už takhle těžkou, cestu nastoupili a potřebují na ní duševní podporu kolegy.
Než začnu, myslím, že je třeba vysvětlit, jak se může člověk dozvědět, že má k šamanizmu schopnosti – sklony. Nebudeme-li brát nyní v úvahu jeho vlastní prožitky, které jsou povoláním na Cestu, pak jsou i jiné možnosti, jimiž lze šamanizmus v krvi potvrdit. Na prvním místě je to astrologie, u mě zejména astrologie Mayská, která velmi ostře rozlišuje mezi šamany a léčiteli, a navíc dokáže dobře odlišit jejich směřování, sílu a případně i transformační dopady. Proto ji používám na prvním místě. Dále mohu nalézt stopy v samotném jméně klienta, prostřednictvím karmické kabaly, kde se odráží duchovní úrovně a schopnosti. Samotné datum nám pak skrze karmicko-kabalistickou numerologii nabídne další náhled. Všechny tyto „vlivy“ musím srovnat a najít v nich jasný obraz co je a co není pro klienta určeno, jakým způsobem to lze využívat a kam se směřovat. K úplnosti obrazu je však vždy potřeba napojit se na duši a zjistit vlivy z minulých životů a v neposlední řadě udělat s klientem pohovor, kde se složí obraz jeho osobnosti od narození až po konkrétní den. Velmi zajímavou možností jsou také šamanské konstelace.
Začněme tedy mylnými postoji k šamanizmu a prozkoumejme pozadí.
Neo-šamanům se často vyčítá, že nejsou „rodilými“ (myšleno v chýši narozenými) šamany a že si „udělali kurz“. „Šamanem se nelze stát (chtěním, nebo uděláním kurzu), šamanem musíte být (od narození, celou svou duší). Šaman se nesmí nazvat šamanem. “ Otázkou je, jak člověk zjistí, že se šamanem narodil a jak s tím má pracovat dál, jestliže (si) to nesmí přiznat. Tuhle myšlenku nám různé knihy vnucují a ovlivňují tak negativně myšlení mnoha lidí. „šamanem se nikdo nesmí nazvat“ V dnešním světě jako by zavládla hloupost vnucující nám představu, že:
1) člověk se narodí někde v buši, na Sibiři, u Amazonky a jen místní starý šaman a duchové mohou tomuto člověku vtisknout titul šaman.
2) jen duchové z těchto exotických zemí mohou člověka povolat na Cestu šamana: Naši Evropští jsou idioti, ti takové věci rozhodnout nemohou
3) Protože se sám nesmí šamanem nazvat, duchové obejdou všechny kmeny okolo a ujistí je, že „TENHLE člověk bude váš šaman.“ Nejspíš mu na „lopuchový“ list vytisknou certifikát………
Učení šamanizmu nám říká, že rodilý šaman (chápejte narozen pro Cestu, nikoliv šaman z Peru, Amazonie atd.) je povinen šamanizmus dělat. A pokud je povinen na tuto Cestu vykročit, přiznat – ano toto je má cesta, jsem šaman – musí to dát vědět potřebným lidem. Zvažuji. Nesmí použít slovo šaman? Myslel to tak autor výroku, jímž se teď všichni řídí aniž by mu porozuměli? Má si tedy najít náhradní slovo? Jméno? Na mysl mi přichází biblický bůh, jehož jméno nesmí býti vyslovováno. Bůh neřekl jak se jmenuje, doslova zakázal užívání svého jména nahlas (jméno znali jen někteří kněží-mágové) a proto, aby o něm mohli lidé mluvit i přemýšlet, museli si vymyslet náhradní slovo – HOSPODIN. Už dávno jsem došla k tomu, že jak Bůh řekl „Jsem který jsem, jsem co jsem“ má symbolicky i šaman říkat totéž „Jsem nic a jsem všechno“. To je v pořádku, pokud:
1) šaman k takovému poznání – cítění – už došel a
2) žije někde v buši a ne v moderním světě. My neustále zapomínáme, že nežijeme před 10.000 lety, ani před 2000 lety, ale ani nežijeme v australské buši, u kmene, který čítá jen několik rodin a všichni se důvěrně znají, znají své role a úlohy v rámci tohoto kmene. Žijeme totiž ve 21.století, kde se i komunikace značně změnila a hranice jedné malé vesnice padly a otevřely se světu. Máme internet, www stránky, facebook, twitter, viber………..Chceme-li širšímu kmeni – lidem planety Země – sdělit, že jsme „k dispozici“ musíme jim nabídnout kdo konkrétně jsme. Ještě jinak. Musíme se přizpůsobit jejich myšlení a vnímání. Hned vysvětlím. Jako šaman, který postupem času a díky prodělaným zkušenostem, došel k vědomí , že se necítí ani jako mistr Reiki, ani šaman, ani léčitel, mystik, mág, ezoterik, okultista, mohu sice světu sdělit, že jsem „nikdo a vlastně všechno“, ale nikdo to nepochopí. Bude to znít pravda neskutečně okultně a ezotericky, a asi mi to budou někteří lidé baštit, ale bude to, s prominutím, k prdu. A jestliže chci oslovit obyčejné lidi, obyčejným způsobem,abych jim mohla pomáhat, což po mně duchové chtějí, musím použít lidskou mluvu.
Když jsem kdysi nastoupila do rádia Vysočina, abych tam měla svůj vlastní „duchovní“ pořad, proběhla mezi mnou a mladičkým moderátorem zajímavá diskuse. V té době jsem už totiž velmi silně cítila ono „jsem nikdo a všechno“ a odmítala jsem tvrdošíjně vyjmenovat, jak mám být v rádiu titulována a představována posluchačům. Dodnes se pamatuji snahu moderátora Jirky, mě přivést k „rozumu“. Říkal : „No, já vás paní Taisho chápu, ale opravdu nemohu říci, že dnes bude mluvit Taisha Tauma, která je nikdo….V rádiu vás musím nějak normálně uvést…..“ Nechala jsem tehdy na panu moderátorovi, aby si to tedy udělal tak, jak showbyznys potřebuje a uzná za vhodné. Totéž proběhlo, když jsem nastoupila do rádia Jihlava. Znovu scéna „Ježiš, nechtějte po mně, abych si tady tahala z rukávu tituly“ Zajímavé bylo zjištění po letech, že právě tyto „tituly“ v rádiu jednu autorku natolik „nadchly“, že mě zmínila i ve svém, negativně laděném, článku. Nu, někomu napověz…..
Další aspekt, který je třeba zmínit a pochopit, je že se v „moudrých“ knihách nemluví o tom, co se děje se šamanem po přijetí a asimilaci jeho cesty. Dozvíte se pouze, že „šamanství je nemoc, šílenství, existenční výzva, fyzická i duševní krize, něco co na člověka spadne. Cesty šamanizmu se přírodní národy obávají. Nikdo do toho nejde dobrovolně“ Jinak řečeno, kdo se dnes nazve šamanem, kdo si ho doma praktikuje a nežije někde roky s indiány, tak je prostě podvodník a fertig. Jako by život s nějakým domorodým obyvatelstvem byl zárukou kvalit šamana, nebo jeho certifikací……….Jak sami šamané ví – nikdo nemůže šamanovi potvrdit jaho šamanství, jeho postavení. To určují jeho duchové a ovoce jeho cesty(výsledky jeho práce a skutky ) – Tuto základní myšlenku si dobře zapamatujte, protože je nejdůležitější a ještě se k ní vrátíme. Taktéž si dovolím zmínit, že nevidím spojitost mezi životem našince někde v Amazonii, nebo Mexiku, či na Sibiři. Co tam má, proboha, co dělat náš šaman? Jistě, může jeho duše tíhnout k dané lokalitě, třeba vlivem minulých vtělení, to bych chápala jako srozumitelné vysvětlení, ale stále to nic neříká o tom, že člověk MUSÍ do této země i cestovat, protože : 1) šamana učí duchové a ti jsou všude. Netřeba cestovat a hledat učitele. Šaman to ví a umí s duchy komunikovat kdekoliv je.
2) šaman ani nemůže mít učitele, ve smyslu kopírování technik někoho jiného. Šamana určuje právě originalita jeho cesty. Jeho originální kontakty – duchové, spojenci – ho učí jeho originální metody a postupy. Já, jako šaman – lidský učitel – mohu žákům přiblížit co říkám při útoku některých duchů, co použiji za vykuřovadlo, silový předmět, či jak se obecně k situaci postavím, ale i kdybych se rozkrájela, nedokáži žákům sdělit tu „vlnu“, která mnou proběhne a celou věc vyřeší. To je součástí učení VLASTNÍ ZKUŠENOSTÍ – POKUSEM OMYLEM ŽÁKA.
To, že někdo strávil byť i deset let u domorodého obyvatelstva není o nic víc potvrzením jeho šamanství, jako získání certifikátu na nějakém semináři u nás v Česku, nebo vlastní praktikování z knih. Bohužel, manipulace lidskou myslí v médiích způsobila, že tomu mnozí věří a podle toho posuzují i Cestu jedince. Zaměřme se tedy na to, co je podstatné a co nebylo snad nikdy řečeno tak jasně, jak se teď pokusím. Stále jsou to však slova a bez vlastního prožitku si zkrátka jenom povídáme. Možná vás energie článku zatáhne do procítění, nejenom pochopení. A třeba se stane, že bude i součástí vašeho vlastního povolání na Cestu. Nešťastně chápaná i vyslovená věta :„Šaman, který miluje svou práci se nikdy plně neobětoval. Kdo se obětoval, ten ji milovat nemůže“. I zde si dovolím nesouhlasit s tím, jak je věc pojata, neboť je to jen na půl cesty k tomu, jak to probíhá. Toto je můj prožitek, moje poznání. Šaman , tedy člověk, který byl těžkými krizemi a znameními povolán na tuto cestu a který jimi ZVLÁDNUL PROJÍT, zesílil z nich , posunul se na vyšší úroveň chápání života a sebe sama a PŘIJAL svůj osud a CESTU, má právo se šamanem nazvat (a klidně Tydlifonem, když bude chtít). On už totiž úplně jinak vnímá vše prožité i to, co by mohlo ještě kdykoliv v budoucnu přijít. Už se své cesty NEDĚSÍ. Plyne v ní, je připraven na boj jak s vnějšími silami (démony) tak i s vnitřními stíny. Nebojí se osudu, je připraven čelit výzvám v jakékoliv podobě. Šamanské stavy zvládá současně s běžnou každodenností – nákupy, děti, složenky – a chápe to jako to, co ke každodennosti a k němu patří. Už se NEDĚSÍ. Ví, co už přežil a zvládl díky duchům, jež plně ovládl, a díky své síle. Ví, že stejně zvládne cokoliv dalšího. A pokud to jednou nezvládne, nic se neděje. Smrt je jeho kmotra, přítel a spojenec. (takový šaman se často cítí více „doma“ a v „bezpečí“ při vymítání démonů, než při nakupování v hyperobchodě, či při „běžném“ životě. Je to jeho svět, on s ním splynul skrze bolest a je v něm stabilní. )
JAK TO ZAČÍNÁ Napřed je možná zájem o téma šamanizmu, touha ho poznat. To duchové většinou na člověka ťukají. Možná tato cesta rovnou začíná hrůzami a lidským dnem, na které člověk spadl,neboť ho duchové povolali natvrdo. Rozhodně to, ale krizemi a hrůzami pokračuje. Objevuje se vztek na „osud“, boj proti němu, snaha dostat to pod kontrolu a zvítězit egem. Poté šaman vítězí nad egem a toto vítězství – jedno z mnoha, která ho ještě čekají – ho posouvá výše, šaman dostává dary (další schopnosti, ale i znalosti). Při jedné ze „zkoušek“ se cesta rozděluje. Buď šaman (aspirant) prohraje (smrt, blázinec), nebo se po smrti ega sám znovustvoří (říká se, že sám sebe znovu složí kůstku po kůstce) a povstane z mrtvých(Ježíšovo zmrtvýchvstání ) a CESTU PŘIJME. Nadále prochází zkouškami a utrpením, ale s každým zvládnutým pádem přichází vystoupání o kus výš. Na dně totiž sbírá „body, životní sílu“ stejně jako hráč počítačových her. Když tento hráč – šaman – level zvládne, je vpuštěn do další úrovně. V určitém bodě – po mnoha letech – si situace „sedá“, každý další level této hry života – a o život – je díky zkušenostem hráče šamana – lehčí a šaman tím prochází rychleji. Cesta se stává součástí něj. On je ta cesta. Šaman, který tímto projde začne MILOVAT i bolesti, z nichž vzešel a zažívá POKORU. Je si totiž vědom darů, které mu oproti bolesti vesmír nabízí a chápe, že bez bolesti by nebyl tím, čím je. Je to okamžik, kdy obětuje své ego a MILUJE , protože cítí, že je duchy – vesmírem – sebou – milován. A pak zase zažívá pády (moderně psychospirituální krizi), chvíle vzteku, neboť cesta je i nadále těžká a někdy už je toho opravdu moc. Transformované ego je ve skutečnosti vždy transformováno jen z části a ty zbývající čekají na svůj čas, na svou přeměnu. ŠAMAN UTVÁŘÍ SÁM SEBE PO CELÝ ŽIVOT. Šaman totiž ví, že se ega nesmí za žádnou cenu zbavit(tak jak to učí zcestná duchovní učení), ale že si z ega musí udělat spojence, jehož je třeba mít pod kontrolou. Stejně jako oheň.
Jak už jsem zmínila, máme 21.století. Bohužel, ale již to tak je přátelé. A tak šaman-šamanka řeší vliv systému, z něhož nemůže vystoupit. Minimálně skrze děti je v systému držen, skrze složenky také a i kdyby si koupil pozemek v horách ( za peníze jež musí vydělat spoluprací se systémem), kdyby si tam postavil dům a měl své vlastní potraviny a svůj les na dřevo – musí dál systému platit daně za majetek, systému se musí ptát, zda si smí vykácet dřevo, systému se zodpovídá dobrým stavem svého lesa(další investice), děti musí posílat do školy alespoň na přezkoušení a systém těmto dětem vzdělání schválí nebo ne atd. Atd. Když už jsme u toho domácího vzdělání, víte, že je povoleno těm, kteří mají maturitu (první stupeň zš) a vysokou školu (druhý stupeň zš) ? Takže šaman, který by chtěl utéct ze systému aspoň co se učení dětí týče, napřed musí v systému vystudovat vysokou školu,aby je doma mohl učit učivo základní školy. 🙂 Věta „šaman musí být mimo systém, šaman musí ze systému vystoupit“ je jen další iluzí a nepochopenou myšlenkou. Šaman sice musí ze systému vystoupit, ale MENTÁLNĚ ! Je to o životní filozofii a o převzetí osobní odpovědnosti, kterou si musí paradoxně ustát (zodpovědět) právě vůči systému. Musí si sám sebe obhájit a to v mnoha směrech. Číst knihy Castanedy o šamanovi donu Juanu Matusovi je přínosné a jistě naplňující, ale musíme být schopni rozlišování (což je též vlastnost šamana). Juan Matus, indián z kmene Jaki, žil v severním Mexiku v „divočině“. Nikomu se nemusel odpovídat,platit daně za cokoliv, měsíce nemusel s nikým promluvit. Vy musíte. Vy totiž žijete DNES, ve městě, v systému, ve společnosti, s kterou jste propojeni. Pokud je na tomto systému něco dobrého tak to, co nás učí. Všichni jsme jedno. Jsme spojeni neviditelnou pavučinou – sítí (dnes úsměvně sítí internetu)a tak chování jednoho ovlivní ostatní. Vše co uděláme vyvolá vlnu a ta se šíří (úplně stejně jako například pomluva). Chcete vystoupit ze systému? Pak si prosím předplaťte cestu na Mars. Protože i pokud budete indiánem v kmeni Jaki, pokud se některá z mocností rozhodne zmáčknout červený knoflík, ostatní se přidají a……..už nebude ani kmen Jaki. Nebude nic. Co nám z toho vychází? Že, jste-li šaman, jste v systému, i vy jste ten systém.
Máte-li pocit, že přeskakuji, či takového pocitu teprve nabudete, máte vlastně pravdu. Všechno je totiž tak propojené, že jedno tvoří to druhé. Nelze mluvit o jednom a druhé nezmínit. Maximálně se, ale vynasnažím psát co nejjasněji.
Dnešní „trend“ odsoudit každého kdo začal praktikovat šamanizmus, je jen ukázka lidské omezenosti. Jak víte, že právě tento člověk není na Cestu povoláván? Neexistuje stejnost tohoto povolání na Cestu ! Každá Cesta šamana , jeho duchové i charakter projevů, je originální. Nelze s ničím srovnávat a s nikým. Proč by nemohl danou Cestu jen zlehka oťukávat, ochutnat – třeba právě z podvědomé obavy, neboť cítí, že respekt je zde na místě? Není to nakonec právě to, co se od něj očekává? Tedy, obava z této Cesty? A napadá mě ještě jedna věc. A PROČ BY SE, PROBOHA, MĚL KOMUKOLIV ŠAMAN ZPOVÍDAT Z TOHO CO HO NA CESTU PŘIVEDLO? Jak už jsme si řekli – Cestu šamanovi nemohou potvrdit lidé, ani jeho lidský učitel. Jeho Cestu potvrzují duchové a výsledky této cesty. Je-li někdo na Cestě jen kvůli tomu, aby si zvedl, místo zvládl své ego, odnese to. Neboť nenastoupil Cestu Síly, ale Cestu Ega. Pak sám sebe vytrestá a je to tím pádem čistě jeho věc. Netřeba vnějších soudců, čumilů a katů. Zrno od plev se oddělí už během prvních let. Neboť každý šaman si své šamanské nemoci a smrti prožívá po svém a má samozřejmě právo řešit si je i několik let. Až výsledek ukáže zda „ je v tomto člověku Síla, nebo není“.
CO KRAJ JINÝ MRAV Další, co jsem si během dvaceti let uvědomila, je holý fakt, že co kraj, to jiný mrav a tedy i jiné názvy pro totéž. (na druhou stranu nesmíme zapomínat, že když dva dělají totéž, není to totéž) Zajímá-li vás toto téma, přečtěte si i můj článek SYNDROM BOHŮ. Co se někde jmenuje šaman, je jinde brojo, kurandera, sangoma,avatar (nikoliv filmový, ale ten z Indie – člověk, do něhož vstupují duchové-bohové a skrze něhož pomáhají lidem. V dnešní době je asi nejznámější představitelkou Matka Meera z Německa ) Jedno jsme, ale vynechali. Naše krásné české – léčitel/léčitelství. Před „pár“ lety bychom ho u nás byl nejspíš nazývali Druid. Co tím chci říci už jistě sami chápete. Léčitel je šaman. Vládne silou, bývá povolán těžkými krizemi – my říkáme, že byl probuzen (objevil u sebe schopnosti, zasvěcení skrze utrpení) – a také spolupracuje s různými silami. Díky silně křesťanskému vlivu nejčastěji s Ježíšem, pannou Marií, či jinými svatými „našeho světa“. Léčitel může být každý, kdo to „ustojí“. Totéž platí i pro šamany.
KOMU VADÍ „MAŘENA“ Nedávno jsem četla v jednom článku kritickým způsobem podaný fakt, že dnešní neošamané (jinak moderní šamané) vzývají křesťanské svaté jako je Ježíš, nebo Marie, že udílejí Kristovo požehnání atp. I zde, stejně jako v celém článku, je velmi patrná neinformovanost o celém tématu. (úmyslně nepoužívám spojení – o celé problematice -protože v tom opravdu problém nevidím). Nechápu, proč tolik nevraživosti kvůli skutečnosti, že je LÁSKA=KRISTUS, součástí šamanské praxe. Ještě navíc v křesťanské Evropě. Nesmíme samozřejmě opomenout naprosto jasnou věc a to tu, že šamané z celého světa (Mexiko, Peru, Rusko atd.atd.), ovlivněni dvěmatisíci lety křesťanství, chodí do kostelů poklonit se ikonám katolické církve, požádat Marii, či Ježíše, či Krista o pomoc. Což nestojí svaté obrázky a sošky na jejich oltářích hned vedle listů koky, mesy a dalších tradičních předmětů „starého“ šamanizmu? A znovu se vracím k původnímu faktu. Jak může KDOKOLIV kritizovat šamana za to, s jakými duchy pracuje? Vždyť to je JEHO CESTA ! Šaman je šílenec. Může COKOLIV kam ho Cesta vede.
MULTIFUNKČNÍ ŠAMAN – MRTVÝ ŠAMAN ? Další, co se stává trnem v oku, a opravdu nechápu kde se tato neinformovanost vzala, je fakt, že šamané /neo-šamané A) netajtrdlíkují s bubínkem a chřestidlem a nesjíždí se ayahuaskou a jinými drogami,což znamená, že nejsou šamané.
B) „Oni proboha i vykládají karty ! No co byste tomu řekli? A jestě k tomu prodávají esence !“ A dělají numerologii . A kabalu !“ (kabala je prosím šamanizmus, kdo to jako nevíte… Kabalista cestuje astrálně po stromu života, skrze jeho sefiry a tam se setkává se silami, učí se tam a zpracovává si témata….šaman astrálně cestuje po stromu života, skrze jeho části, setkává se tam s duchy, silami, učí se tam a zpracovává si svá témata….. ) To už je skoro na trest smrti bych to tak viděla :-)))) Co si to ti dnešní šamané dovolují :-))))
Čekám na článek, a jsem si jistá, že se dočkám,kde se dnešnímu šamanovi vytkne i to, že nechodí nakupovat do obchoďáku zahalen do kožešin, nebo jen v bederní roušce ( představuji si sama sebe, na Evu a v kožešinách – na léto nic moc, ale pro příští zimu zvážím, slibuji ) Takže viz A ) Šamanství je odjakživa souborem neuvěřitelného množství znalostí , metod, schopností a použitých nástrojů. A jak řekl jeden moudrý šaman-( bůh ví, jestli by ho tihle „autoři“ vůbec uznali za hodného jejich respektu ) – „ čím větší šaman, tím snáze se obejde bez bubínků, ohonů, zvonků a dalších pomůcek…“ – citace pochází z úžasné knihy, která by u vás doma neměla chybět POSELSTVÍ ŠAMANŮ Geseko von Lupke, (ukázka je z rozhovoru s tůvinským šamanem ) Takže, pokud prostě už bubínek nepotřebuji, protože mi stačí zlomek sekundy na povolání duchů a spolupráci s nimi, pokud mám v sobě sílu, kterou dokážu ve zlomku sekundy použít,kdykoliv a kdekoliv, a duchové to tak respektují (protože to nejsou hnidopyši ) proč ztrácet čas trdlováním kolem vyděšeného klienta, který by sice měl super divadlo, ale zaplatil by trojnásobek času? A opět se vracím k vícekrát zmíněnému. A KAŽDÝ ŠAMAN MÁ SVŮJ ZPŮSOB, SVOJE DUCHY, SVOJE METODY – SVOU ORIGINALITU. Nikdo nemá právo mu do toho kecat.
Viz.B) Na druhou stranu, jako šaman si mohu sáhnout pro jakoukoliv sílu ve vesmíru. Limitováno je to jen tím, co si já dovolím, nebo ne, na co mám sílu a najdu klíč – případně spojence. Mohu používat byliny – čaje, tinktury, esence – bachovky, ale i další, kterých jsou tisíce. Baže, dokonce mohu tyto esence svou myslí a silou rituálně vyrobit! Ano, pravé šamanské a pokud tu sílu mám, ony fungují. Také se mohu rozhodnout, protože to mi funguje, že sice budu věštit z rozhozených kostí a kamenů, proč ne, ale stejným způsobem mohu sáhnout po kartách. Bože, vždyť šamané bývají jasnovidní a pracují s archetypálními silami. Koho tohle ještě dneska překvapuje ? Zkrátka, šaman používá nástroje k nímž ho duchové dovedli, s nimiž ho naučili pracovat a které mu poskytuje rozmanitost dnešní společnosti a její nabídka.
ZPÍVÁM SVÝM DUCHŮM A MLČÍM Kdysi jsem také narazila na článek, kde se autor rozčiloval, že navštívil už několik šamanů a žádný nezpíval svým duchům. Marně na to čekal……. Čelist mi poklesá ještě níž. Pokud chtěl autor na koncert měl si vybrat třeba Lucinku Bílou, nebo jinou ikonu prken, jež znamenají svět. Chodit kvůli tomu k šamanovi mi nepřijde jako dobrá volba. Šaman má – už mě nebaví jak se opakuji – své vlastní duchy a dohody s nimi jak budou fungovat. Já třeba zpívám jen svému hlavnímu silovému spojenci a to naprosto tiše, v duchu. Odhalení písně by mě spíše znevýhodnilo před jinými šamany, praktikujícími řekněme tu černější stránku práce s energií. Moje komunikace s duchy je specifická a opět opakování ORIGINÁLNÍ. To platí pro všechny šamany světa. To, že někdo kdysi napsal v nějaké studii, že šaman haleká na lesy,aby zavolal své duchy, NIC NEZNAMENÁ. Když to vezmeme do důsledků, šamané si často z takových diváků (vědců, antropologů,novinářů) dělají šprťouchlata a předvádějí jim divadlo za dolary (nebo eura? :-))) ) Každopádně, žádný šaman nevyšle do světa svoje nástroje síly, aby byly k dispozici těm, kteří by je chtěli zneužít. Stejně jako žádná moudrá firma nezveřejní svoje dodavatele, neřkuli kontakty na ně. PROMĚNY Svět šamanizmu je NEUCHOPITELNÝ. Je to průchod – a to doslova – skrz Alenčino zrcadlo- a pokud o něm může někdo zasvěceně psát, tak vždy jen šaman a vždy jen ze svého vnitřního pohledu. Tedy jak to prožívá a vnímá on sám ze své vlastní praxe. Vnější pozorovatel – antropolog, novinář , cestovatel – i když si vyslechl povídání několika šamanů, či je dokonce pozoroval při rituálech – může jen sbírat střípky, jimž ale nemůže nikdy plně porozumět. Je to jako přelet balonem nad vesnicí, o které pak můžeme chtít napsat článek, ale v reálu nevidíme nic víc, jen pár domů, zahrad, možná uvidíme prasečák a kostel na návsi. Nevíme, ale nic o lidech a už vůbec nic o jejich životech. Nevíme jaké mají ve vsi tradice a vztahy a i pokud by nám někdo o nich vyprávěl – bude to jenom jeho omezený a subjektivní pohled.
Věřím, že tohle není poslední článek. V srdci však doufám, že vám aspoň z několika málo procent pomohl nahlédnout na šamanizmus jinak, než vám předkládají ti, co ho každodenně neprožívají 🙂
Použití článku možno pouze při uvedení v plném znění a s aktivním odkazem na tyto stránky. Děkuji.