Mariánský kult jest kultem uctívání Marie ( Maria, Miriam, Marjam) matky Ježíše. Často narazíte na přídomky jako panna, nebo svatá, bohorodička, či milosti plná. Marie je symbolem boží matky – té, která porodila syna božího. Nic víc. Co znamená panenství Marie bylo určeno až Konstantinem, na konstantinopolském koncilu r.381n.l. Nešlo pouze o to, že neposkrvrněně počala, ale i porodila bez narušení hymenu ( což pobaví jistě každou z nás, která ví, co obnáší porod). Jedinou možností, jak neposkrvrněně počít je umělé oplodnění, a neporušeně porodit, je přivést dítě na svět císařským řezem. Můžeme se tak skromně domnívat, že byli židé před dvěma tisíci lety opravdu „na úrovni“ s medicínou, nebo se přikloňme k možnosti, že ve všem měli prsty mimozemšťané. Sotva však budeme věřit, že to vše umožnil Duch – jen tak, nazdařbůh……. Protože jsem o bohyních a ženách již psala, přeskočím to, co mi myslí opět vane a zaměřím se přímo na Marii, jako na symbol Bohyně. Za svou duchovní praxi jsem se musela poprat s mnohými tématy – s anděly, jejichž název je zprofanovaný, se slovem Bůh,které je bráno skutečně nadarmo a ztratilo už dávno na své síle,s vílami, které člověk začně ctít až když je vidí………a s mnoha dalšími tématy. Jedním z posledních nedořešených, byla pro mě panna Marie. Že nebyla žádná panna jsem věděla už dávno, v tom jsem potíž neviděla. Překážkou se nejvíce stala, když jsem absolvovala léčivé meditace u kolegyně, kde mi byla stále Marie podsouvána a já cítila, že je tato meditace ztracená……….Na jednu stranu mi to dalo přehled o této terapeutce a o reálnosti jejích slov, že mluví s anděly, na druhou stranu mě to stále víc nutilo udělat si pořádek v tématu BOŽSKÁ MATKA – VNTŘNÍ BOHYNĚ – VELKÁ MATKA.
Prosila jsem Spirit o pomoc a přivedení k jasnému chápání a vnímání této živoucí ikony, kterou dle mého měla BOŽSKÁ MATKA být. Vesmír mě vyslechl neuvěřitelně rychle. Obrovský skok ve svém chápání jsem zažila při a po návštěvě Matky Meery. Její božství mnou prostoupilo i přes mou nedůvěru a sarkazmus, který se dral z temných zákoutí mého nitra. Naplnila mě Božská matka, obejmula mě a otevřela mi jasnozřivost a jasnocítění. Prozřela jsem a začala Matku cítit. Byl to úžasný dar. Jenže, co teď s Marií?
Začala jsem studovat Božské matky dávných věků a pochopila jsem, že všechny jsou symbolem téže mocnosti, téže Síly Velké Matky. Isis, Durga, Kálí, Sofia………všechny jsou jednou Božskou silou, projevenou všemi atributy, kterými se pyšní každá žena ( i když je nechává tiše pospávat). Marie se mi i tak stále jevila nějaká prázdná, nehmatná. Zkoušlea jsem ji oslovovat, ale nic se nedělo, nic jsem necítila. Bylo to divné. Když jsem vnímala Kálí, Isis, tak proč ne Marii?
Zlomovým se stal okamžik, v němž jsem jako vždy podstoupila posednutí Duchem, na ženském semináři. Použila jsem tentokrát sílu všech žen v kruhu a otevřela jsem se svému spirituálnímu úkolu. V tu chvíli jsem zažila naplno SPLYNUTÍ. Jistě pro to existuje spousta spirituálních názvů, já to však popisuji tak, jak jsem to cítila. Stala jsem se Durgou, věděla jsem, že jsem Durga, jednala jsem jako Durga, a hlavně se mi zvětšily oči a zářily obrovským světlem, které neustávalo po dlouhé minuty. Při chůzi ze schodů jsem viděla světlo tak silné, že jsem přes něj neviděla ty schody. Zář a Síla, která ze mně vycházela neubývala ani jídlem, chůzí, prostě ničím. Spojení s Bohyní bylo dokonalé. VNímala jsem změnu v mluvě, chování, byla jsem s tím maxiálně spokojená. Bylo však potřebné, v následujích konstelacích s Vnitřní Bohyní, vstoupit do děje a přijmout roli. Duchové mě vedli tak, abych přijala roli Mariánského kultu, sv.Marie, matky boží. Klentka totiž přistupovala ke své Bohyni jako k ikoně, uctívala ji, lepila se na ni, padala fanatickou pokorou na kolena – a Bohyni to odpuzovalo. Vstoupila jsem tedy do role. Světlo, které jsem do té doby měla v sobě z Bohyně Durgy, povadlo, až úplně zmizelo. Pak se začal děj zajímavě odvíjet. VElká Bohyně se rozlobila na klientku, odmítala její fanatizmus. Klientka, která nevěděla, jakou roli mám, začala až skoro hystericky utíkat s děsem v očích a chtěla mě mít co nejdál od těla. Já však cítila, že k ní patřím, nemohla jsem si pomoci, přitahovala mě tou fanatickou povahou. Duchové nám řekli, že její předkyně tuto ikonu uctívaly velmi silně a tak i tato žena v sobě – v podvědomí- nese jejich způsob a přístup k Božství. Klientka začala hledat bezpečí u své Bohyně. Já se v tu chvíli začala cítit neuvěřitelně nepříjemně. Bohyně mě jako sv.Marii svým způsobem ohrožovala. Začala jsem tedy klientku přesvědčovat vedena svými pocity, že mě uctívají miliony lidí po staletí, že za mnou stojí celá Církev, že vyžaduji, aby přede mnou klekla. Klientka znovu opakovala, že o mně nestojí, ale ten její pohled, slepé úcty k ikoně, mě přitahoval jako magnet. Nechali jsme Duchy pracovat na těchto energiích a tak magnetizmus mezi námi postupně ustupoval. Najednou jsem se Já, svatá Marie, cítila jako dřevěná socha. Cítila jsem celé své tělo jak vyřezané z kusu dřeva, cítila jsem i závoj, jak je celý dřevěný. Já byla jen MRTVÁ PRÁZDNÁ SOCHA. Zatím co Vnitřní Bohyně – Velká Matka – která se začala s klientkou sbližovat, byla plná živoucí, bezbřehé energie. Začala jsem cítit zlobu na lidi, kteří mě vytvořili, vyřezali do dřeva, začali mě uctívat, kladli na mě své požadavky – a najednou do mě klidně kopnou, nechají mě zaprášenou kdesi v rohu kostala……….. Moje síla dřevěné ikony stále ubývala, až jsem vypadla z kostelace. Klientka otevřela své srdce a čistou láskou přijala svou Bohyni – živou, dlící v jejím nitru. A já konečně pochopila, na sobě procítila to, co už jsem dávno tušila. Že panna Marie nepatří do kruhu Bohyní, není součástí Velké Matky. Je jen falzem, které ženy odvádí od jejich skutečné ženské role a SÍLY ! PS: ačkoliv jsem si velmi dobře vystoupila z role ikony, nepovedlo se mi už tak navýšit energii a splynout s Velkou Matkou. Tak zásadní a negativní vliv na naše duchovní energie má panna Marie !!! Protože však s Velkou Bohyní „pracuji“ každý den, neobávám se, že by moje ztráta byla dlouhodobá. Brzy ji napravím. Zkušenost, kterou jsem tím získala (a ženy na semináři) se však už neztratí a to je dobře Pokud chcete článek použít, uveďte zdroj,jinak se dopouštíte trestného činu a jistě to také nekoresponduje s vaším duchovním životem.