Dlouho jsem přemýšlela, jak tento článek – a vlastně celou problematiku – nazvat. Nabízela se slova „nemoc“, „prokletí“, „utrpení“ a spousta dalších. Když jsem však toto téma otevřela na jednom ze seminářů, přišla mi velmi jasná odezva ve slově „syndrom“. Cítila jsem a věděla, že to je to pravé, i když z mého seznamu by se velmi dobře hodilo i slovo, prokletí. Ale oč jde? Ptáte se samozřejmě. Dovolte mi, abych začala trošku odzadu, abych oprášila moje nedávno prožité zkušenosti u Matky Meery, avatarky, vtělení Bohyně – Velké Matky, v Německu. Tam jsem si totiž mnohé začala uvědomovat a před očima se mi poskládaly neuvěřitelné puzzle.
Po mém spirituálním a velmi osobním prožitku u této vyjímečné ženy, jsem se začala ptát. Ti co mě znají vědí, že to bych nebyla já, abych se nesnažila najít skulinku, něco, co odhalí podvod, nějaké nesrovnalosti, nebo naopak mě utvrdí v tom, že co vidím očima i vnitřním zrakem opravdu tak je. Seděla jsem nad knihami, které sepsali blízcí Matky Meery a byla jsem otevřená jak jen to šlo. V akci jsem měla jak své intuitivní filtry, tak i ty mozkové, které vše analyzují přes logické závěry. A pak to přišlo. Bác!. A za chvíli další Bác!. Černé na bílém jsem viděla napsáno vlastními slovy Matky, že trpí velkými bolestmi, že prožila bolestivou operaci nosu, že ten kdo jí byl nejblíže – její strýc, který v ní Bohyni objevil – byl velmi vážně nemocný a odkázaný na lékaře. Nejen, že nepomůže sama sobě, ale ani strýčkovi. Přišlo mi to jako zrada. Očekávala jsem, tak jak se tvrdí v naprosto všech duchovních knihách, že člověk, který bude srovnaný se svým životem, bude naplněný láskou a moudrem (o přítomnosti Bohyně nemluvě), ten kdo má pročištěnou celou karmu – nebude vůbec nemocný !!! Jak se dnes moderně říká, bude happy. „A ona, ale happy není !“ řvalo všechno ve mně. I ve stavu vytržení, kdy z nás snímá karmu a rozplétá karmické uzlíky, možná potlačuje bolest, která se pak prodere napovrch, až z transu vystoupí. „Zrada! To je nefér!“ . Tiše jsem totiž doufala, že mě nějak Matka přivede právě k tomuto stavu blaženosti a permanentního zdraví. Nejen, že se neustále potýkám s „neexistujícími“ nemocemi, vyvolanými mou šamanskou cestou, ale také na ně nic nefunguje. Medicína? Zapomeňte. lékaři mi už několikrát řekli, cituji . „vy jste snad mimozemšťan“. Ti ostatní jen pokrčí rameny a jsem jim ukradená, jakožto i ostatní pacienti. No, alespoň nemusím poslouchat ty rádoby směšné poznámky. I ty největší utrejchy, které jsem si v minulosti nechávala napsat od lékařů nezabraly. Homeopatie? Zapomeňte. To co mi dříve fungovalo, se dnes při užívání projevuje jen jako cukr, jako by veškeré informace homeopatika zmizely v nekonečnu vesmíru. A to bez ohledu na to, zda si určím správný lék sama, udělají to dvě velmi šikovné lékařky, homeopatky, lék mi vytestuje kineziolog, nebo mi lék vytestuje přístroj s tím, že pro mě bude 100% účinný. Nemluvě o tom, že všechny přístroje na principu oberonu mě nedokážou diagnostikovat! Tím pádem nemohu na těchto strojích podstoupit terapii. Svým dětem běžně určuji homeopatika, dávkuji a podávám s úžasnými výsledky. Svým klientům také radím a ono to funguje. Tak proč sakra ne mě!? Stejně tak se setkávám s tím, že na mě nefungují žádné jiné alternativní metody, od energií, kyvadla, posvěcení, kineziologie, nebo esencí , které jinak s velkým úspěchem podávám svým klientům. Když jsem se „naposledy“ nechala jedním léčitelem „léčit“ dopadla jsem jak sedláci u Chlumce a dodnes ( je to už víc jak 8 měsíců) se z následků hrabu vlastní silou a žádní léčitelé, poradci nejsou schopni pomoct. „Tak kde je chyba?“ Ptala jsem se snad už tisíckrát. „Jak je možné, že Bůh, kterého do sebe pozvu, pomáhá všem okolo, jen ne mě?“. Upínala jsem svůj pohled na knihu Matky Meery a měla jsem chuť se jít oběsit. Ještě, že v hotelovém pokoji nebylo za co zachytit šňůru… Cítila jsem se neskutečně rozpolcená. Ta část odpovědí, které mi dává šamanizmus – o věčném šamanově utrpení, kterým prokazuje svou Sílu a následně jím i platí za Dary této síly- mi nijak nestačila. Stejně tak jsem si nechtěla přiznat fakt, že mi médium napojené na Matku Meeru řeklo,před návštěvou u Matky, že mě Matka miluje, že mě vnímá jako sestru, ale nepomůže mi, protože mám stejnou Sílu jako ona. Že si mám a mohu pomoct sama. Médium se rozplakalo dojetím a uklonilo se. Bylo to tak šokující, tak děsivé, tak rouhačské, že jsem poděkovala, ale uvnitř sebe to zadupala do země. Jen aby to nevyjuklo a nepopíchlo, nedej bože, nějaké vlákno ega. Duchovní pýcha, je něco čeho se děsím nejvíce, protože mám před očima už 16 let své „kolegy“, kteří pýchu neustáli a chovají se tak, jak skutečně skončit nechci. To radši smrt.
A nyní, když jsem seděla s vytřeštěnýma očima a zavařenými mozkovými závity, nad knihou odpovědí Matky Meery, jsem měla pocit, že se propadám do červí díry v kosmu. V následujících dnech jsem měla dostatek času nad tím vším přemýšlet. Dáršan u Matky vyvolal tak silnou očistnou reakci, že jsem 14 dní bojovala s „chřipkou“ a když ustupovala sejmula mě „střevní“ chřipka (stěry samozřejmě nic neukázaly). Zvláštní byl průběh. Bez bolestí, jako bych byla lehká, čistá, spokojená, jen uběhaná . Stejně zvláštním způsobem probíhala i chřipka usazená v dýchacích cestách. Během tří dní jsem prošla fázemi, které běžně trvají 14 dní. Byla jsem zdravá do tří dní. Přiznám barvu, místo, abych odpočívala, jak jsem se „uzdravila“ vyrazila jsem ven do té ledárny a druhý den mě to skolilo pořádně. Od té doby si to sedí spokojeně kolem mých hlasivek, řekla bych, aby mě to připomínalo mou liknavost. Jak jsem tak ležela a zbytečně užívala homeopatika, pročítala jsem dál knihy Matky a uvažovala nad paradoxem (predikamentem), jak je možné, že lidé napojení na nejčistší Esenci, chcete-li na Boha, Bohyni, jsou také nemocní? Jak je možné, že jim Bůh nepožehná, za jejich službu a neuzdraví je. A pak mi začala před očima vystupovat další jména a tváře. Matka Tereza, svatá to žena, trpěla celý život nejen bolestmi tělesnými, ale velmi hlubokou psychickou krizí, moderně bychom řekli, depresí. Ona, která obětovala život Bohu, v něj nevěřila!!! Měla obrovské pochybnosti. Bila se v ní víra, její laskavé srdce a strach, že to je jenom iluze. S tímto hořem se svěřila ve svých dopisech svým nadřízeným, které zadušovala, aby nikdy nedali tyto dopisy nikomu číst. Jakmile zemřela, církev její dopisy vydala s odůvodněním, že by jistě Matka Tereza souhlasila……..co dodat. I když zabrouzdám trochu mimo „duchovno“ napadá mě princezna Diana, která kráčela ve stopách Matky Terezy, a přesto trpěla jak ve vztazích, tak i psychicky. Svatý František z Assissi, požehnaný silnou vírou a obětavostí, s léčivou silou, trpěl stigmaty. Otec Pio naprosto totéž – nemluvě o tom, že ho církev vyhodila i z kostela a tak sloužil mše na ulici. Církev se za něj odmítla postavit, ignorovali celoživotní, lékařsky vyšetřená stigmata, dokázaná jako pravá . Neustálá bolest ran a oslabení krvácením, oteklé nohy, ovázané ruce – to je spíš prokletí – a za to se v jeho okolí děly zázraky, které neustávají ani po jeho smrti !
A když se obrátím ještě dál do minulosti, kde bůh Chiron – šaman, prorok, léčitel, hudebník a učitel, či dokonce lékař- byl polobožského původu. Jednak byl zavrhnut svou matkou (to už je hluboké utrpení pro človíčka), tak byl ke všemu nesmrtelný. A jsme u toho. Zde nalézáme odpovědi, kde se bere syndrom Bohů a šamanské nemoci. Tento bůh byl NESMRTELNÝ. A byl BŮH. A byl ŠAMAN. Očekávali bychom, jak se bude mít fajny. Jenže, on byl postřelen jedovatým šípem Herakla, což by jiného stálo život. Nesmrtelný bůh nezemřel, ale TRPĚL CELÝ ŽIVOT NESNESITELNÝMI BOLESTMI, od kterých mu nebylo ani jinými bohy pomoci !!! No, byla tady přeci jen klička ven, ale….Bůh Zeus se slitoval a řekl, že bolest přejde, pokud si s CHironem někdo vymění místo! Už vidím ty zástupy, které by byly ochotny vzít na sebe takové utrpení. Ale tehdy se jeden obětavec našel. Prométheus. A pokud jste dávali trochu ve škole pozor, a zrovna jste nechyběli jistě víte, jak se měl Prométheus. Byl přikován ke skále, létal k němu dravec, vytrhával mu kusy jater – a ty mu ke vzteku Prométhea dorůstaly. Tedy OPĚT SYNDROM NEKONEČNÉHO UTRPENÍ. Proto je Chiron v astrologii analogií nebezpečného hledání, které je intenzivní cestou. I když je matkou zavrhnut, spoután v pohybu, paralyzován nekonečnou bolestí, i přesto dokáže najít svou cestu, znovu se zrodit (šamanská smrt) a předávat pak své poznání a Sílu ostatním !!!
Trpěla jsem, hledala jsem, nevzdala to, mám odpovědi. A věřte, nebo ne,utrpení se zdá být snesitelnější. Dokonce za něj děkuji. Uvědomuji si totiž ještě jednu VELMI DŮLEŽITOU stránku utrpení, kterým jsem požehnávána. Neustále mi připomíná, že jsem člověk. Že i když jsem spojena s Bohem, On do mě vstupuje, odpovídá mi na otázky, žehná mým klientům a blízkým, já zůstávám sama sebou. Jsem POUHÝM PROSTŘEDNÍKEM, nikoliv bohem, či bohyní. A tak je to vlastně dobře. Božská prozřetelnost, která všem „označeným“ požehná nejen svými Dary, ale i bolestí, je vlastně velmi důmyslná. Bolest je pojistkou proti pýše, která když napadne duši, vybere si hrozivou daň – už totiž nikdy nepustí. Jestli má satan nějaký vychytaný nástroj, jak nás dostat do svých spárů na věky, pak je to DUCHOVNÍ PÝCHA.
Co dodat na konec? Snad jen to, že se můžeme učit i z bolesti druhých. Učit se pokoře, se kterou svou nemoc snášejí a přesto neupadají ve víře. Učit se nevzdávat, nestěžovat si, protože vždy je tu někdo, kdo je na tom PODSTATNĚ HŮŘ, a přesto prokazuje v mnohém větší odvahu, nežli my sami. Děkujme, že nám Bůh ( ať už je jím pro nás kdokoliv) neustále ukazuje, kam patříme a že bychom mu měli být vděční za všechno. Protože to co máme, máme právě od Něj.
Kéž je vaše utrpení vyváženo hojností, láskou, vědomím vlastní hodnoty a vírou v NĚCO VÍC, než jsme my sami. Žehnej Vám všem Nekonečný vesmír Vaše Tai
Pokud chcete tento text, či jeho části použít na svých www, uveďte jeho zdroj. V opačném případě se dopouštíte krádeže duchovního díla, což je trestné.
Comments